Publication details

Kmen kvasinky produkující rekombinantní prasečí laktoferin

Authors

GEBAUER Jan TESAŘÍK Radek MATIAŠOVIC Ján DANEŠOVÁ Martina RYŠÁVKA Petr FALDYNA Martin

Year of publication 2014
Description Laktoferin, jako člen rodiny transferinů, patří mezi proteiny, které jsou schopné vázat ionty železa. Poprvé byl laktoferin izolován z kravského mléka v roce 1939 (Sorensen a Sorensen, 1939). V roce 1960 byl popsán třemi na sobě nezávislými laboratořemi jako hlavní protein lidského mléka schopný vázat železo (Groves, 1960; Johanson, 1960; Montreuil a kol., 1960). Laktoferin je glykoprotein o molekulové hmotnosti cca 80 kDa. Molekulová struktura a sekvence aminokyselin lidského laktoferinu byly popsány v roce 1984 (Metz-Boutique a kol., 1984). V těle existuje několik významnějších zdrojů laktoferinu – myeloidní buňky, zejména neutrofilní granulocyty (Iyer a Lonnerdal, 1993; Baggiolini a kol., 1970; Saito a kol., 1993), sekreční epiteliální buňky (Baynes a Bezwoda, 1994) a ledviny (Abrink a kol., 2000). Laktoferin lze nalézt nejen v buňkách, které ho produkují, ale také ve většině slizničních sekretů - mléce, kolostru, děložních a vaginálních sekretech, semenné plasmě, slinách, žluči, pankreatické šťávě, sekretech tenkého střeva, nosu a slinách (Masson a Heremans, 1971; Brock, 1980; Masson a kol., 1966; Baker, 1994; Levay a Viljoen, 1995; Lonnerdal a Iyer, 1995; Kikuchi a kol., 2003; Baker a Baker, 2005). Laktoferin se nachází v relativně nízkých koncentracích také v krevní plasmě (Rumke a kol., 1971; Boxer a kol., 1982; Brown a kol., 1983; Broxmeyer a kol., 1983; Otnaess a kol., 1983; Chung a kol., 1985; Scott, 1989). Koncentrace laktoferinu výrazně stoupá v průběhu zánětlivé reakce. Některými autory je proto řazen mezi tzv. proteiny akutní fáze (Kanyshkova a kol., 2001). Nejvyšší koncentrace laktoferinu se však nachází přímo v místě zánětu (Birgens, 1985).

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info