Fluorescenční značky, založené na konjugátech protilátek s různými nanočásticemi, jsou populární díky většímu množství zobrazovacích metod (např. multidetekční readery, mikroskopy). Avšak samotná fluorescence se stává limitující vlastnosti v dalším využití, např. multiplexování, jelikož je možné současné použití pouze omezeného počtu značek respektive optických filtrů při odečtu signálu. Proto se vědecká komunita obrací k novým zobrazovacím metodám, jako např. Spektrokopie laserem buzeného plazmatu (angl. LIBS), která se prosazuje mezi konkurenčními technikami díky své rychlé víceprvkové odezvě i při analýze rozměrných nebo početných bio-vzorků; vše s vysokým rozlišením a zachováním citlivosti. V tomto projektu hodláme provést studii proveditelnosti využití metody LIBS v oblasti imunostanovení. Pro tuto studii jsme zvolili modelové vzorky potravinových patogenů (salmonela, listérie a Escherichia coli) a zhoubného bujení (rakovina prsu), které budeme značit kovovými nanočásticemi a jejich kombinacemi s ohledem na možnost multiplexování.