Publication details
Dříve vyslovená přání, eutanazie a vyjadřování ableismu
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2026 |
| Type | Appeared in Conference without Proceedings |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Již v minulém století se vznikem prenatální genetické diagnostiky mnozí obhájci práv lidí s postižením (například Adrienne Asch, 1989) namítali, že tato praxe vyjadřuje ableistické postoje vůči lidem s postižením (tzv. expresivistická námitka). Překvapivě málo pozornosti bylo v akademické debatě soustředěno na podobnou námitku vůči rozhodnutím na konci života. Až díky vlivnému příspěvku Philipa Reeda (2020) byla expresivistická námitka aplikována také na medicínské praxe jako je eutanazie, či asistovaná sebevražda. Jeho argumentace se ovšem týká takových praxí jako celku či zákonů, které tyto praxe umožnují. V příspěvku se pokusím objasnit, zda a do jaké míry lze expresivistickou námitku aplikovat také na osobní rozhodnutí lidí, kteří se pro eutanazii rozhodují. Konkrétně se zaměřím na rozhodnutí využívající tzv. dříve vyslovené přání. Tento termín odkazuje k lékařsko-právní praxi, která umožnuje pacientům předem určit, jaký typ léčby chtějí podstoupit, pokud by v budoucnu ztratili schopnost rozhodovat se. Ve vztahu k eutanazii této možnosti využívají lidé, kteří chtějí ukončit svůj život medicínskou cestou, pokud jejich život obsahuje podmínky, ve kterých již dále nechtějí žít a ve kterých zároveň již ztratili schopnost rozhodovat se. Nejčastěji tak využívají dříve vyslovených přání pro eutanazii lidé s neurodegenerativními chorobami jako je Alzheimerova, Huntingtonova nebo Parkinsonova. Není těžké odvodit, proč by proto dříve vyslovená přání pro eutanazii mohla být potenciálně ableistická. V prvé řadě jde o rozhodnutí proti životu s postižením. Dále je takové rozhodnutí obhajitelné pouze v případě, že konkrétní život opravdu nestojí za to, aby byl žit. Specificky pro dříve vyslovená přání obsahují taková rozhodnutí soud založený pouze na vnější zkušenosti, postrádající zkušenost z perspektivy osoby s daným postižením. Cílem příspěvku je vyhodnotit, zda tyto charakteristiky opodstatňují osobní rozhodnutí dříve vyslovených přání pro eutanázii, a zda kvůli nim takové rozhodnutí vyjadřuje ableismus. |
| Related projects: |