Project information
The impact and interrelation of the American doctrine of concerted action and the European doctrine of concerted practices (Concerted action and concerted practise)

Jednání ve vzájemné shodě je tržně pozorovatelné jednání, nebo jeho vysoce pravděpodobná manifestace, které je zapříčiněno v zásadě shodnou nebo podobnou představou o cílech tohoto jednání účastnících se soutěžitelů. Příčinnost tohoto jednání a společné shody o cílech jednání musí být jediným rozumným důvodem, proč tak soutěžitelé jednali. Pokud soutěžní úřad nezjistí v průběhu vyšetřování jiný důvod, proč se soutěžitelé jednání dopustili, posuzované jednání vyhodnotí jako protisoutěžní. Soudní dvůr EU v důsledku změny tržní struktury začíná vyžadovat k při posouzení soutěžní odpovědnosti i prvek, který by bylo možné popsat jako „přítomnost vůle s účastníky soutěžit“.

V rozhodnutí Amerického Nejvyššího soudu ze dne 13. února 1939 ve věci Interstate Circuit v. United States sp. zn. No. 269 definoval soud „concerted action“ nikoliv za pomoci zkoumání posuzovaného jednání, ale zkoumáním možnosti soutěžitele rozpoznat protisoutěžní úmysl ostatních soutěžitelů, či důsledek samotného jednání. Při posouzení rozpoznatelnosti použil soud jak subjektivní, tak objektivní kritéria. Subjektivní kritérium vyhodnocuje schopnost soutěžitele ze své vlastní tržní zkušenosti identifikovat a následně se rozhodnout pro vědomé přistoupení k protisoutěžnímu jednání. Na druhou stranu objektivní kritérium vytváří obecný rámec o předpokládaných a obecně poznatelných tržních podmínkách. Nad rámec tohoto posouzení vyžaduje americká praxe i existenci tzv. plus faktorů, jejichž prokázanou existencí je méně pravděpodobné, že posuzované jednání je výsledkem nezávislého jednání soutěžitelů a bude hodnoceno spíše jako protisoutěžní.

Tyto dva soutěžněprávní instituty, concerted action a jednání ve vzájemné shodě, se prolínají, ale vzájemně se nepřekrývají. Americký subjektivistický přístup, který je podpořen pravidlem tzv. plus faktorů, odráží potřebu amerického soutěžního práva efektivní ochrany soutěže, který se může promítnout i do užití over-riding pravidla rule of reason. Evropský přístup na druhou stranu upřednostňuje pozitivistické tendence a nutnou objektivizací kritérií, aby jich bylo možné užít jako obecného zákonného pravidla, které v procesu judikatorního vývoje blíže definuje a specifikuje pro zvláštní případy.