Instituty trestněprocesních alternativ, tzv. odklonů, představují v posledních desetiletích velmi progresivní prvek ve vývoji trestního práva v celoevropském měřítku. Jejich prostřednictvím dochází k významnému posunu ve vnímání vztahu retributivní a restorativní složky trestní spravedlnosti. Jak zavádění, tak uplatňování odklonů však s sebou nese významné systematické a koncepční otázky, stejně jako určité váhání praxe při jejich aplikaci. Cílem předkládaného projektu je proto teoretická analýza institutů odklonů, vymezení jejich místa v systému českého trestního práva procesního a identifikace důsledků, které z toho vyplývají. V případě úspěchu projektu by autoři v dalším období chtěli navázat výzkumem odklonů v aplikační praxi.

Publications