Učí Angolu, jak si hrát s dětmi

• 18. dubna 2009

---

Angola, země tisíců sirotků.
Pro mnohé ani není místo ve škole, říká Klára Jelínková, absolventka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Teď právě tamní katedra sociální pedagogiky „vyváží“ do Angoly vzdělání.

• LN Povinná školní docházka v Angole existuje. O co se tam tedy Masarykova univerzita snaží?

Nejezdíme tam děti učit. Naším cílem je vybudovat, a to skutečně i postavit, sociálně-pedagogické centrum, které bude vzdělávat místní obyvatele pro práci s dětmi ve volném čase. Naučit je, co a hlavně jak dětem nabídnout, aby to pro ně mělo hlubší smysl a nešlo třeba jen o chvilkové sportovní vyžití s míčem.

• LN Proč padla volba právě na Angolu?

Dlouho ji sužovaly války. Velkou část populace tak dnes tvoří děti do patnácti let, z nichž bohužel mnoho zůstalo bez rodičů, i když v poslední době se zdá, že namísto v sirotčincích se o ně starají ostatní členové rozvětvených rodin. Povinná školní docházka v zemi sice je, ale škol je málo a jejich úroveň není právě nejlepší. Děti docházejí na vyučování ve třech turnusech a pro všechny stejně kapacita škol ani nestačí a končí na ulici.

• LN Projekt Angola běží již několik let. V jaké fázi je nyní?

Jeho hlavní část, na niž jsme získali desetimilionový grant od ministerstva zahraničních věcí, a na němž se finančně podílí i Masarykova univerzita, se datuje od loňska a rozplánovaná je do konce roku 2010. Během této doby by měla být ve městě Kuito v provincii Bié postavena budova centra. Pokud všechno půjde podle plánu, mělo by se tak stát za dva tři měsíce. Získáme tak adekvátní podmínky pro vzdělávání takzvaných animátorů volnočasových aktivit.