Na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity vznikl Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII). Jeho cílem je ve spolupráci s klíčovými zdravotnickými institucemi koordinovat špičkový výzkum a výuku v oblasti ekonomie zdravotnictví, zdravotní politiky a inovací od základního výzkumu až po klinickou praxi. Mezi prioritní témata bude patřit například stárnutí populace a s tím spojené zvyšující se nároky na zdravotní i sociální systém, adopce nových technologií ve zdravotnictví nebo kvalita a dostupnost zdravotní péče v České republice.
Dvoudenní program, setkání s odborníky v oboru pivovarnictví i čepované pivo z produkce minipivovarů nabídne 5. a 6. října workshop na nádvoří filozofické fakulty. Speciálně pro tuto akci sládci uvařili pivo Gose, které tradičně pochází z Lipska.
Vývojový biolog Peter Fabian z Přírodovědecké fakulty MU povede jedno ze tří nových výzkumných center Dioscuri v Česku. Masarykova univerzita tak uspěla v mezinárodním programu na podporu vědecké excelence ve střední a východní Evropě.
Strategický projekt Masarykovy univerzity MUNI BioPharma Hub má svého generálního dodavatele. Stalo se jím konsorcium společnosti IMOS + Metrostav + PS BRNO + IDPS, s nímž Masarykova univerzita podepsala smlouvu. K předání stavby v areálu Univerzitního kampusu Bohunice dojde v pondělí 2. října.
Letošní vzestup Masarykovy univerzity v nejprestižnějších světových žebříčcích univerzit pokračuje. Po historicky nejlepší 400. pozici v QS World University Rankings, obhajobě umístění mezi top 500 nejlepšími univerzitami světa v Šanghajském žebříčku ARWU (Academic Ranking of World Universities), zabodovala MUNI také v THE World University Rankings, v jehož nejnovějším vydání jí patří celosvětově 601. – 800. příčka.
Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, jehož vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity, dostal zelenou. Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury (ESA) vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Jedním z nich je QUVIK, projekt vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra, který bude zaměřen na zdroje gravitačních vln, které vznikají při srážkách černých děr a neutronových hvězd. Projekt povede Výzkumný a zkušební letecký ústav.
Výzkum rozkladu odpadní rostlinné biomasy a jejího potenciálu, kterému se věnuje Barbora Hrnčířová z Masarykovy univerzity, zaujal Organizaci pro vědu a technologie Severoatlantické aliance (NATO STO). Mladá vědkyně uspěla v celostátním výběru kandidátů a reprezentovala Českou republiku na Early Career Scientist Event (ECSE), který uspořádala NATO STO od 19. do 21. září 2023 ve finském Espoo jako součást podzimního zasedání Výboru NATO pro vědu a technologie. Z ECSE si navíc dovezla i ocenění za nejlepší prezentaci.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity letos slaví 25 let od svého založení. Při této příležitosti pořádá výroční vědeckou konferenci určenou pro širokou veřejnost a vydává vzpomínkovou knihu, ve které shrnuje veškeré zásadní okamžiky své historie.
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity byl zahájen unikátní mezinárodní projekt, který se věnuje výzkumu, vývoji a výrobě léčivých přípravků pro pacienty, na jejichž onemocnění v současné době žádné medicínské řešení neexistuje.
Během Evropského týdne udržitelného rozvoje (ETUR) se napříč celou Evropou každoročně konají tisíce různých akcí. Česká republika se akce účastní od roku 2015 a letos u toho bude poprvé v historii také Masarykova univerzita.
Tým českých a čínských vědců úspěšně sekvenoval genom křenu (Armoracia rusticana) a odhalil tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Jejich zjištění, publikovaná v časopise Nature Communications, poskytují nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení této plodiny.
Výzkumnému týmu Buněčné a molekulární imunoregulace (CMI) Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) se podařilo získat prestižní mezinárodní grant HORIZON EUROPE. Projekt se zaměří na výzkum sepse a septického šoku, které ročně postihnou až 50 milionů lidí po celém světě a stojí téměř za 20 % světových úmrtí. U většiny přeživších pacientů navíc dochází k rozvoji dalších komplikací, které mají vliv na kvalitu jejich života. Celkový rozpočet projektu BEATsep činí 6,9 milionů Euro.
Mezinárodní iniciativa EOSC (European Open Science Cloud) se rozšiřuje do České republiky. Propojí už existující vědecké komunity a vytvoří systém pro ukládání a sdílení dat. To usnadní a urychlí vědcům a vědeckým organizacím přístup k výzkumným datům. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky schválilo financování projektu „IPs EOSC-CZ“, zastřešujícího tuto iniciativu v Česku. Tím v pondělí 4. září oficiálně odstartovala jeho aktivní fáze.