
Pro média
-
Výzkumný tým z centra RECETOX úspěšně završil projekt na hodnocení mužské reprodukční toxicity bez využití zvířat
Ke konci roku 2024 centrum RECETOX úspěšně dokončilo projekt Grantové agentury České republiky (GAČR) Alternativní přístupy v hodnocení mužské reprodukční toxicity chemických směsí bez využití zvířat. Projekt se zaměřoval na potenciálně nebezpečné chemické látky a jejich směsi, které mohou ovlivnit reprodukci nebo reprodukční zdraví u mužů. Hlavním cílem přitom bylo zlepšit toto hodnocení zapojením in vitro modelů, které se ukazují jako efektivnější a relevantnější než v současnosti využívané testování na zvířatech.
-
Masarykova univerzita postaví v Bohunicích novou sportovní halu s atletickým oválem
V Univerzitním kampusu Bohunice vyroste multifunkční sportovní hala a další venkovní sportoviště. Výstavba víceúčelového sportovního areálu Masarykovy univerzity začne v červnu, hotovo by mělo být do roku 2028. Aktuálně probíhá výběr zhotovitele stavby, předpokládaná cena celého projektu je 330 milionů korun bez DPH.
-
Jak buňky rostou? Vědci objevili nový způsob, jak řídí své „antény“
Vědci z Masarykovy univerzity objevili nový mechanismus regulace růstu primárních řasinek, který by mohl přispět k lepšímu pochopení vzniku některých genetických onemocnění.
-
Projekt AGEING-CZ bude řešit stárnutí populace a související výzvy pro zdravotní a sociální systémy
Stárnutí populace je ve střednědobém horizontu nezvratným trendem, který se nevyhýbá ani České republice. K nalezení efektivního řešení problémů spojených se stárnutím populace přispěje nový projekt AGEING-CZ pod vedením Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (ECON MUNI) spolu s konsorciem českých univerzit (ČVUT, MENDELU, UK, VŠE) a výzkumných pracovišť (EKÚ AV ČR, ÚZIS). Jeho výstupy mají přispět k udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky a sociálního smíru ve společnosti.
-
Astrofyzici z Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu, který jako první odhalil mezigalaktický vítr
Astrofyzici z Masarykovy univerzity zaznamenali pozoruhodný úspěch. Podíleli se na výzkumu, který jako první odhalil mezigalaktický vítr. Informoval o tom prestižní časopis Nature. Pomocí špičkového spektrometru Resolve na palubě japonské družice XRISM analyzovali rentgenové spektrum středu kupy galaxií v Kentaurovi. Výzkum ukázal, že galaxie NGC4696 je vystavena větru o rychlosti 130 až 310 km/s, což brání ochlazování plynu a tvorbě hvězd. Tento objev přináší nové poznatky o mezigalaktickém počasí a roli černých děr v galaktických atmosférách.
-
Český výzkum v Antarktidě přinesl objev nové bakterie
Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity si splnila svůj vědecký sen a pojmenovala nový bakteriální druh. Po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.
-
Revoluce v nemocnicích: designéři navrhují systém navigace, který eliminuje bloudění
Masarykova univerzita ve spolupráci s organizací Czechdesign a Fakultní nemocnicí Bulovka provedla výzkum, který identifikoval zásadní nedostatky v orientačních systémech českých zdravotnických zařízení, které komplikují orientaci návštěvníkům. Nyní projekt přechází do další fáze, ze které vzejde konkrétní designové řešení a oficiální metodika, kterou budou moci využít i další česká zdravotnická zařízení.
-
Jaký mají vliv digitální technologie na dospívající? Shrnutí výsledků z 15 studií zkoumajících vliv technologií na wellbeing
Na letošní 11. únor připadá Safer Internet Day s podtitulem Společně za lepší internet. Při této příležitosti vědci z Interdisciplinárního týmu pro výzkum internetu a společnosti (IRTIS) pracující v rámci projektu Digiwell představili výsledky 15 studií, které zkoumají kauzální vliv používání digitálních technologií na wellbeing (životní pohodu) dospívajících.
-
S dobrým nápadem mohou studenti rozjet své podnikání, pomohou jim experti v oboru
Jak zlepšit komunikaci mezi lékaři a pacienty? Jak efektivněji sdílet informace mezi nemocnicemi? Nebo jak využít pokročilé technologie pro lepší koordinaci zdravotní péče? Tato témata a mnoho dalších budou řešit studenti během dvoudenní akce MUNI Health Innovation Days 2025, známé také jako IDEATON 2025, jejímž cílem je mimo jiné iniciovat změny v českém zdravotnictví.
-
Masarykova univerzita, Jihomoravský kraj a Vysoké učení technické v Brně představily své investiční plány pro rok 2025
Rekonstrukce fakult, nová sportovní hala, zázemí pro studenty a univerzitní týmy, investice do zdravotnictví a další klíčové projekty. Masarykova univerzita, Jihomoravský kraj a Vysoké učení technické v Brně představily své investiční plány pro rok 2025. Akce pro potenciální dodavatele přiblížila klíčové projekty, které mají zásadní význam pro rozvoj regionu a modernizaci jeho infrastruktury.
-
Třicátník a infarkt? Vědci pomáhají odhalit skrytou genetickou hrozbu
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity se připojila k celoevropskému projektu zaměřenému na včasnou diagnostiku familiární hypercholesterolemie. Dědičná porucha způsobující vysokou hladinu cholesterolu v krvi násobně zvyšuje riziko infarktu už v mladém věku.
-
Biofyzik Robert Vácha získal prestižní ERC grant na vývoj a testování nových antimikrobiálních peptidů účinných proti resistentním bakteriím
Vedoucí výzkumné skupiny na CEITEC Masarykovy univerzity Robert Vácha získal prestižní grant ERC Proof of Concept na preklinické testování nových antimikrobiálních peptidů, které mají potenciál výrazně přispět k boji proti antibiotické rezistenci bakterií. Tento grant ve výši 150 000 EUR na dobu 12–18 měsíců je udělován Evropskou výzkumnou radou (ERC) a podporuje inovativní projekty s vysokým aplikačním potenciálem.
-
Vědci z Masarykovy univerzity odhalili, že v oblasti dnešní Vídně byly v raném středověku geneticky vzdálené skupiny, které se integrovaly do jedné společnosti
Vědci z Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem provedli archeogenetickou analýzu více než 700 lidských koster z raného středověku. Dvě velká pohřebiště, Mödling a Leobersdorf, byla geneticky analyzována v celém svém rozsahu. Překvapivým výsledkem bylo, že jedinci z Leobersdorfu byli většinou východoasijského původu, zatímco pohřbení v Mödlingu měli většinou evropské předky. Jak vědci uvádějí v prestižním časopise Nature, obě komunity žily vedle sebe po dobu nejméně šesti generací.