Pro média
-
Masarykova univerzita bude uchazeče oslovovat konceptem „Ta pravá MUNI“. Připravila jej agentura Besocial
Masarykova univerzita má nový strategický kreativní koncept uchazečské komunikace pro akademické roky 2026–2028. Ve veřejné zakázce na jeho návrh a realizaci uspěla agentura Besocial. Vítězný koncept „Ta pravá MUNI“ zastřešuje komunikaci univerzity jako celku i jejích deseti fakult a staví na kontrastu mezi přehlceným světem mladých a Masarykovou univerzitou jako místem, kde uchazeč najde to pravé zázemí pro studium i život.
-
Neočekávaní lidé v neočekávaných rolích: Brněnský festival otevírá rovnocenný dialog o jinakosti a boří stereotypy
Katedra speciální a inkluzivní pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (PdF MU) pořádá čtvrtý ročník Festivalu inkluzivní kultury. Třídenní akce, která se uskuteční od 29. září do 1. října 2026 v Brně, propojí umění, kulturu a osobní sdílení. Letošní ročník dává prostor lidem s odlišnou životní zkušeností a netradičně je staví přímo do pozic tvůrců či expertů. Festival tak vytváří platformu pro setkávání široké veřejnosti s tématem jinakosti zcela mimo zavedené společenské stereotypy.
-
Studie z Fakulty sociálních studií MU: Evropský parlament při komunikaci klimatické změny výrazně pracuje se strachem. Jeho nadužívání však může být kontraproduktivní
Evropa čelila v letošním roce bezprecedentní vlně veder. Před důsledky klimatické změny varují dlouhodobě nejen klimatologové, ale i Evropský parlament (EP). Ten ale podle studie Moniky Brusenbauch Meislové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ve své komunikaci výrazně využívá také apely založené na strachu. Ty mohou pomáhat upozorňovat na naléhavost klimatické změny a mobilizovat veřejnost, při jejich nadužívání však zároveň existuje riziko pocitů bezmoci, ekologické úzkosti a následně nečinnosti. Studie proto upozorňuje na potřebu vyváženější klimatické komunikace, která vedle naléhavosti posiluje také přesvědčení, že změna je možná a že veřejnost může být její součástí.
-
Masarykova univerzita propojí STEM vzdělávání s podnikáním v novém evropském projektu
Masarykova univerzita se pod vedením ekonomicko-správní fakulty stala partnerem SFF DEEP CONNECT, jednoho z projektů vybraných k financování v rámci výzvy EIT Higher Education Initiative 2025 Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).
-
Vědci z Lékařské fakulty MU vyvíjejí novou generaci nanomateriálů schopných reagovat na změny v lidském těle
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity vytvoří Centrum excelence pro katalytické biomateriály. Zaměří se na vývoj nové generace nanomateriálů, které dokážou reagovat na dění ve svém okolí a pomáhat regulovat zánět, omezovat oxidační stres nebo podporovat boj proti infekci a hojení tkání.
-
Masarykova univerzita jako první v Česku zavádí AI do svého informačního systému
Masarykova univerzita zavádí do svého Informačního systému MU (IS MU) nástroje generativní umělé inteligence. Systém, který univerzita sama dlouhodobě vyvíjí a který studujícím i vyučujícím slouží ke každodenní organizaci studia a výuky, tak získá nové možnosti. Uživatelé se například budou moci přímo na hlavní stránce IS MU zeptat na praktické věci spojené se studiem a fungováním univerzity. AI má postupně usnadnit také práci pedagogů a převzít část rutinních administrativních úkonů. Důraz přitom univerzita klade na bezpečnost a ochranu dat.
-
Pedagogická fakulta MU představuje nové přístupy k podpoře duševního zdraví na základních školách
Duševní zdraví dětí a dospívajících tvoří jedno z klíčových témat současného školství. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity (PdF MU) proto na čtvrtek 10. září 2026 připravila odbornou akci k programům sociálně-emočního učení. Setkání představí konkrétní způsoby, jak mohou základní školy předcházet psychickým potížím a rozvíjet odolnost žactva. Potřebu preventivních opatření dokládají data organizace UNICEF, podle kterých v Evropě trpí duševními onemocněními 16,3 % dětí ve věku od 10 do 19 let, přičemž zhruba tři čtvrtiny dětí s psychickými poruchami nedostávají adekvátní pomoc.
-
Archeogenetička Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity získala prestižní ERC grant. Bude zkoumat otroctví v raném středověku
Prestižní ERC Starting Grant ve výši 1,5 milionu eur, tedy více než 36 milionů korun, získala archeogenetička Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity na projekt SLAVA zaměřený na jednu z nejméně poznaných kapitol evropských dějin – obchod s otroky v raném středověku. Se svým týmem bude pomocí archeogenetiky, antropologie a dalších biomolekulárních metod zkoumat, odkud zotročení lidé pocházeli, kam byli převáženi, jak žili a jak významnou roli hrál obchod s otroky v tehdejší evropské společnosti a ekonomice.
-
Kartografie se mění. Masarykova univerzita hostí EuroCarto 2026
Mezinárodní kartografická konference EuroCarto se vrací do Brna. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity se ve dnech od 8. do 11. září sejde přes 250 odborníků z celého světa, aby společně diskutovali o současných výzvách i budoucnosti kartografie.
-
Světlo pomáhá dozrávání buněk sítnice. Vědci jej přitom v laboratorních modelech dosud opomíjeli
Ačkoliv sítnice v našem oku slouží k zachycování světla, její laboratorní modely tráví většinu svého vývoje paradoxně ve tmě. Nová studie vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ukazuje, že právě světlo podporuje dozrávání světločivných buněk sítnice – fotoreceptorů. Zjištění může přispět k lepšímu modelování dědičných onemocnění oka nebo k testování nových léčiv.
-
Výzkum Masarykovy univerzity: Věk při nástupu do školy může ovlivnit celý život
Výzkumník Luca Fumarco z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity se v rámci projektu Stárnutí populace a související výzvy pro zdravotní a sociální systémy (AGEING-CZ) v novém policy reportu zaměřil na vliv věku dětí při nástupu do školy. Dokazuje, že rozdíl až 11 měsíců mezi nejmladšími a nejstaršími žáky v ročníku může ovlivňovat nejen jejich studijní výsledky, ale také psychickou pohodu a výskyt poruch chování a pozornosti.
-
Výzkum: Sociální videohry mohou souviset s nižší osamělostí dospívajících, zejména u chlapců
Videohry se staly běžnou součástí života dospívajících. Vytváří prostor pro kontakt mezi lidmi a jejich vliv na duševní zdraví adolescentů má i některé pozitivní konotace. Podle aktuálního výzkumu mohou moderní sociální videohry podporovat interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou kladné univerzálně a liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z těchto interakcí těží, dívky mohou zažívat negativní dopady, což zdůrazňuje potřebu mírně odlišných přístupů k řešení těchto rozdílů. Vyplývá to ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
-
Věková diskriminace na trhu práce se týká lidí i ve středním věku, ukazuje výzkumná zpráva zástupce ombudsmanky a vědců z Masarykovy univerzity
Na diskriminaci lidí ve středním věku poukazuje výzkumná zpráva zástupce ombudsmanky. Vychází přitom z korespondenčního experimentu týmu odborníků z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.