Hraniční porucha osobnosti (HPO) je závažné a pervazivní duševní onemocnění charakterizované poruchou emoční regulace a výrazným impulzivním chováním včetně sebepoškozování a sebevražedného chování. 40% až 85% pacientů s HPO se během života pokusí o sebevraždu a až 10% pacientů s HPO sebevraždu dokoná. HPO je tedy tudíž závažně život ohrožující onemocnění. Protože farmakoterapie je u HPO pouze symptomatická, byly vyvinuty psychoterapie specificky zaměřené na léčbu této poruchy. Mezi těmito přístupy se Dialektická behaviorální terapie (DBT) dosud jeví jako jedna z nejúčinnějších. Největším problém DBT je však vysoké procento pacientů, kteří léčbu nedokončí (v průměru kolem 28%). Mezi další možné způsoby léčby HPO patří repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS). Tato metoda léčby přináší podle dosavadní literatury rychlé zlepšení v oblastech emoční dysregulace a impulzivity, avšak trvání efektů zřejmě není delší než několik týdnů nebo měsíců. Cílem tohoto projektu je překonat největší problémy obou terapeutických přístupů (vysoký dropout v DBT a krátké trvání efektu rTMS) jejich zkombinováním. 48 pacientů s HPO podstoupí 3 týdny prefrontální aktivní nebo shamové rTMS a poloviny z těchto pacientů dále také podstoupí komplexní DBT program trvající 24 týdnů. V několika časových bodech budeme měřit behaviorální i neurální efekty intervencí. Projekt je jedním z prvních vůbec, které se zabývají možností rTMS augmentovaná psychoterapie, a zodpoví současně na otázky, zda je aktivní prefrontální rTMS účinnější než shamová rTMS (placebo) a zda může být efekt DBT augmentován pomocí rTMS. Projekt tak zároveň může přinést možnost využívání rTMS jako krátké efektivní intervence u pacientů, kteří čekají na DBT, protože čekací jsou velmi dlouhé. Projekt rovněž zahrnují hodnocení neurálních změn po rTMS a DBT intervencích a měření v několika časových bodech nám umožní sledovat dlouhodobý vývoj efektu intervencí. Tato studie tudíž přinese několik unikátních příspěvků do současnému poznání ohledně léčby HPO a může významně zlepšit možnosti léčby HPO.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.