Informace o publikaci
Hyperkinetická porucha (ADHD)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Psychiatrie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Neurologie, neurochirurgie, neurovědy |
| Klíčová slova | hyperkinetic disorder; ADHD; neurobiology of ADHD; neuropsychological theories of ADHD; treatment of ADHD |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V tomto vzdělávacím článku je popsána hyperkinetická porucha a ADHD, které představují mírně odlišné koncepty v MKN 10 a DSM-IV. Kvůli odlišné definici se liší prevalence, která je u ADHD kolem 7 %, u hyperkinetické poruchy kolem 3 %. V etiologii hrají zásadní roli genetické faktory, podílí se i některé faktory prostředí. Podle katecholaminové hypotézy se u pacientů s ADHD vyskytuje dysbalance mezi dopaminem a noradrenalinem v některých oblastech mozku, hlavně prefrontální kůže a striatu. Zobrazovací metody poukazují na pomalejší vývoj mozku a morfologické i funkční změny oprotikontrolám. Neuropsychologické teorie ukazují narušení exekutivních funkcí, které plynou z poruchy inhibice či motivace. ADHD se manifestuje různě v různém věku, ale základní příznaky – nepozornost, hyperaktivita a impulzivita – jsou stejné. Léčba je buď nefarmakologická, nebo farmakologická. Jsou k dispozici velmi účinné léky upravující hladiny neurotransmiterů a výrazně zlepšující klinický stav. U nás jsou schváleny methylfenidát a atomoxetin. |