Informace o publikaci

Lékaři a vyhoření: ožehavá každodennost medicíny pohledem sociologie

Autoři

ŠMÍDOVÁ Iva SLEPIČKOVÁ Lenka

Rok publikování 2013
Druh Kapitola v knize
Fakulta / Pracoviště MU

Fakulta sociálních studií

Citace
Popis Kapitola se v rámci dvou oblastí reprodukční medicíny (porodnictví a asistovaná reprodukce) zaměřuje na to, jak je každodenní praxe reflektována lékařkami a lékaři na pozadí širších sociálních změn a transformace lékařské péče. Usiluje o to, zachytit, jak lékaři sami explicitně tematizují vyhoření, frustraci či svůj odchod. Text vychází ze 30 hloubkových rozhovorů s lékaři a lékařkami pracujícími v oboru reprodukční medicíny a identifikuje několik klíčových procesů, které mohou vést k vyhoření a někdy také odchodu z profese: výrazně se proměnil vztah lékař a pacient. Došlo k narušení obrazu lékaře coby nezpochybnitelné autority, která nejen bezchybně ovládá řemeslo, ale je schopná měnit přírodu a konat zázraky. Proces deprofesionalizace a rutinizace je spojen s rostoucí volbou a autonomií pacientů. Důvěra ve vztahu lékaře a pacientů tak musí být budována na jiných základech, než stála doposud. Silné formální i neformální hierarchické nastavení lékařského prostředí, a to jak uvnitř klinik a nemocnic tak mezi různými typy pracovišť, udržuje a posiluje přesvědčení lékařů o špatné organizaci zdravotní péče. Hierarchie mezi (elitně vzdělanými) lékaři a příjemci péče ze všech zákoutí společnosti (včetně minorit) pokouší profesionály medicíny k tomu, aby lidi vychovávali. Dělba společnosti na soukromou a veřejnou sféru a s tím stereotypně spojovanou mužskou pracovní kariérou a ženskou rodinnou péčí se zase odráží do generalizujících očekávání podle kategorie pohlaví.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info