Informace o publikaci
Význam HE4 v diferenciální diagnostice patologií endometria
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Česká gynekologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2015-4-3/vyznam-he4-v-diferencialni-diagnostice-patologii-endometria-52863 |
| Obor | Gynekologie a porodnictví |
| Klíčová slova | benign endometrial tumours; endometrial cancer; human epididymis protein 4 (HE4); cancer antigen 125 (CA 125); surgical staging; stage of disease |
| Popis | Cíl studie: Cílem studie bylo zhodnotit využití lidského epididymálního proteinu 4 (HE4) v diferenciální diagnostice biologické povahy patologií endometria při současném srovnání s konvenčním nádorovým antigenem 125 (CA 125) v populaci českých žen. Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Do naší prospektivní studie bylo v období 7/2010 – 6/2013 zařazeno 115 pacientek s endometroidním adenokarcinomem endometria a 106 pacientek v kontrolním souboru s benigní lézí endometria. Histologický nález byl získán vyšetřením biopsie endometria. U všech pacientek byla po bioptické verifikaci stanovena sérová hladina HE4 a CA 125 a pacientky s malignitou byly indikovány k chirurgickému stagingu k určení stadia nemoci. Medián a rozsahy sérových hladin obou biomarkerů byly analyzovány ve vztahu k biologické povaze nemoci. Statistická analýza pracuje s logaritmovanými hodnotami stanovených markerů vzhledem k tomu, že HE4 a CA 125 v obou souborech nevykazují normální rozdělení a využívá logistické regrese. Výsledky: Při analýze dvou souborů biologicky odlišné povahy byl prokázán vysoce signifikantní rozdíl (p < 0,05) pouze v případě HE4, při cut-off 48,5 pmol/l bylo dosaženo senzitivity 87,8 %, specificity 56,6 % a negativní prediktivní hodnoty 81,1 %. Závěr: Diagnostický přínos biomarkeru HE4 lze zvažovat zejména v kohortě pacientek se zvýšeným rizikem karcinomu endometria a u pacientek výrazně interně kompromitovaných s limitací operačního výkonu. Tento marker by tedy mohl v kombinaci s ultrazvukovým vyšetřením pomoci v diferenciaci prognosticky odlišných skupin pacientek a v individualizaci léčebného postupu. Nevyřešená však zůstává otázka optimálního cut-off, k čemuž by měly přispět výsledky dalších rozsáhlejších studií a jejich komparativní analýza. |