Interpozice ve staré češtině

• Autoři: NAVRÁTILOVÁ Olga
• Rok publikování: 2017
• Druh: Další prezentace na konferencích
• Fakulta / Pracoviště MU: Filozofická fakulta
• Popis: Příspěvek se zabývá takovým slovosledem nominální fráze (NP), při němž dochází k extrakci rozvíjejících prvků NP mimo svou syntaktickou doménu. Tyto prvky jsou od svého řídícího výrazu „odtrženy“ jiným výrazem, příp. více výrazy, jež nejsou spjaty syntaktickými vztahy uvnitř dané NP, a nachází se tak v distantní pozici od svého dominujícího jména. V současněčeském systému představuje distantní pozice rozvíjejících členů NP jev spíše periferní, nicméně některými autory (např. Trávníček 1956, s. 154) je hodnocena jako poměrně typická slovosledná varianta pro starší vývojové fáze češtiny. Cílem našeho příspěvku je tedy 1. postihnout četnost výskytu interpozice ve staré češtině; 2. objasnit, čím je distantní pozice rozvíjejících členů NP motivována, resp. jaké faktory se na její realizaci podílejí; 3. ukázat, jaké prvky bývají do NP nejčastěji interponovány – zda se jedná o výrazy plně přízvučné, či o výrazy klitické. Podle některých autorů (viz Trávníček ibid.) může být interpozice plně přízvučných výrazů ve starších fázích češtiny pouhou reflexí transferu latinského slovosledu (do staročeských textů se tedy dostává prostřednictvím jejich latinských předloh). Otázkou, kterou se tedy budeme v příspěvku rovněž zabývat, je, nakolik je interpozice ve staré češtině motivována právě latinskými předlohami.