Informace o publikaci

Tuláci “Novou Evropou“ : Říšská filmová politika a exportní možnosti protektorátní kinematografie

Logo poskytovatele
Autoři

SKOPAL Pavel

Rok publikování 2018
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Iluminace : časopis pro teorii, historii a estetiku filmu
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www http://www.iluminace.cz/index.php/cz/article?id=220
Klíčová slova Protectorate of Bohemia and Moravia; Second World War; Nazism; film production; film distribution; international relations
Popis Ve druhé polovině 30. let rostly exportní ambice českého filmového průmyslu. Okupace proměnila podobu a podmínky vývozu českých filmů, ale nevedla k jeho zastavení – ten se naopak rozvíjel poměrně široce, i když byl kontrolován Říši pomocí společnosti Transit Film. Tato společnost měla za úkol kontrolovat distribuční toky filmů evropskými kiny a realizovat kulturně-politické cíle říšského ministerstva propagandy. Součástí těchto cílů byla také přísná regulace dovozu zahraničních filmů do Německa, takže z české produkce se na tomto velkém trhu uplatnily jen tři české filmy: Krok do tmy, Modrý závoj a konci Protektorátu také Noční motýl. S tímto omezením velké protektorátní produkční společnosti Lucernafilm a Nationalfilm původně nepočítaly a především majitel Lucernafilmu Miloš Havel se snažil využít veškerého svého vlivu, aby dosáhl co nejlepších podmínek pro prodej filmů do zahraničí. Ve vztahu k říšskému trhu se Havlovi žádnou zásadní změnu prosadit nepodařilo, přesto to byl ale především on, kdo se zasloužil o zlepšení podmínek prodeje. Na jaře 1942 byl zrušen zákaz vývozu protektorátních filmů a Havel dojednal s Transitem podmínky za Lucernafilm i další tehdy ještě fungující výrobny. Uvolnit přístup na říšský trh se mu ale nepodařilo ani po stížnostech, adresovaných na sklonku války na říšské ministerstvo propagandy. Přesto naděje, které protektorátní výrobní sektor upínal k vývozu své produkce, nebyly zdaleka plané. Snímky Noční motýl a Krok do tmy byly ve srovnání s ostatní zahraniční produkcí úspěšné na říšském trhu. Především bylo ale vyvezeno 34 snímků do dalších evropských zemí (nejčastěji byly exportovány filmy Noční motýl, Ohnivé léto a Maskovaná milenka – každý z nich do 9 zemí). Exportované protektorátní filmy dosahovaly v zahraničí vyšších tržeb, než naprostá většina ostatní neněmecké produkce. Výzkum zaměřený na exportní plány a realitu české protektorátní produkce odhalil dvě významné skutečnosti. První je to, že úvahy o exportu hrály pro české filmové producenty důležitou roli i v době, kdy vývoz vůbec možný nebyl. I tehdy totiž takové úvahy vstupovaly do rozhodování o projektech a jejich finanční podpoře, a to dvojím způsobem: jednak z perspektivy zhodnocení investic vývozem po skončení války; jednak jako alternativa k neexportní, tedy ryze „české“ produkci. Druhým významnou skutečností je pak relativně široká a úspěšná distribuce českých filmů do řady evropských zemí. Ve srovnání s ostatní evropskou neněmeckou produkcí se tak ukazuje, že české filmy prokázaly významnou transkulturní přitažlivost a jejich úspěch mohl ovlivňovat renomé českého filmu i v poválečném období.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info