Informace o publikaci
Konodontová biostratigrafie a faciální analýza famenu líšeňského souvrství na Hádech (Brno, Česká republika)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Práce je zaměřena na rozšíření poznatků o faciích a mikrofaciích hádsko-říčských vápenců líšeňského souvrství famenského stáří na Hádech. Dále byla studována jejich konodontová biostratigrafie a eventostratigrafie V práci byly využity metody terénní i laboratorní povahy petrografického, sedimentologického a biostratigrafického výzkumu. Bylo definováno 8 litofaciálních typů, které byly interpretovány jako kalciturbidity (vápence litofacií LF5, LF6b a LF7), hemipelagity (břidlice a slínovce litofacií LF1, LF3 a LF4), distální klastické turbidity (břidlice litofacie LF2) a bouřkové sedimenty střední části rampy (vápence a brekcie litofacií LF6a a LF8). Depoziční prostředí bylo interpretováno na základě sedimentárních struktur, změn poměru mezi turbiditní a hemipelagickou sedimentací, faciálních asociacích a konodontových biofacií. V nejstarším famenu probíhala sedimentace v relativně mělkovodním prostředí vnější karbonátové rampy. Později, v intervalu konodontových zón Palmatolepis minuta minuta až Palmatolepis crepida došlo k utopení platformy. Následovala sedimentace v distálním prostředí spodní části až paty karbonátového svahu. Od zóny Palmatolepis crepida až Palmatolepis marginifera marginifera probíhala sedimentace v hlubokém prostředí spodní části svahu. Mezi zónami Palmatolepis marginifera marginifera až Palmatolepis gracilis manca došlo k postupné progradaci turbiditního systému a k sedimentaci ve střední až svrchní části karbonátového svahu. Mezi zónami Palmatolepis gracilis expansa až Bispathodus costatus došlo k maximální progradaci turbiditního systému. |