Informace o publikaci
Změny spontánní aktivity derivovaných kardiomyocytů s variantou Y4734C-RYR2 za vybraných arytmogenních podmínek
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Idiopatická fibrilace komor (iKF) je život ohrožujícím stavem i u mladých dospělých. U části pacientů trpících tímto onemocněním je možné detekovat varianty v genech kódujících strukturu srdečních iontových kanálů. Tak tomu bylo i u našeho probanda s iKF, u něhož byla objevena doposud neznámá varianta Y4734C v genu pro ryanodinový receptor typu 2 (RYR2). Běžně bývají patologické varianty v RYR2 spojovány s katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardií (CPVT). Stejně tak je tomu i u sestry probanda se stejnou variantou v RYR2, avšak proband známky CPVT nevykazuje. Jelikož u pacienta vznikla iKF z neznámých příčin, zkoumali jsme spontánní aktivitu pacient-specifických kardiomyocytů derivovaných z lidských indukovaných pluripotentních buněk (hiPSC-CM) za vybraných arytmogenních podmínek. Materiál a metody: Pro měření byly použity hiPSC-CM probanda s iKF (IF), sestry probanda s CPVT (CPVT), synovce probanda coby zdravé příbuzné kontroly (WT) a dále zdravé nepříbuzné kontroly (M67). Jejich spontánní aktivita byla snímána pomocí metody microelectrode array v kontrolním roztoku (Tyrodův roztok 5 mM K+, 37°C; zkr. Tyr 5 mM K+), v roztoku se sníženou koncentrací draslíku (Tyrodův roztok 3 mM K+, 37°C; zkr. Tyr 3 mM K+), po přidání isoprenalinu (ISO) a za zvýšené teploty (40°C). Hodnocena byla délka cyklu (CL) a jeho krátkodobá variabilita (STVCL). Získaná data neměla normální rozložení, proto jsou střední hodnoty udávány jako medián a mezikvartilové rozmezí (IQR) a použity byly neparametrické statistické testy. Výsledky: Hodnoty CL se u jednotlivých testovaných skupin hiPSC-CM statisticky významně nelišily. Statisticky významné zkrácení CL bylo pozorováno u IF mezi Tyr 3 mM K+ a Tyr 3 mM K+ + ISO + 40 °C a u M67 mezi Tyr 5 mM K+ a Tyr 3 mM K+ + ISO. STVCL se statisticky významně lišilo jen mezi M67 a IF v Tyr 3 mM K+ + ISO + 40°C. Mezi jinými skupinami nebo uvnitř skupin za různých podmínek nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v STVCL. Závěr: Pilotní data prokázala, že změny CL nejsou mezi skupinami a často ani v rámci skupin signifikantní. Významný je zejména nález signifikantně vyšší STVCL u IF po kumulaci tří potenciálně proarytmogenních stimulů relevantních pro klinickou praxi, tj. hypokalémie, ß-adrenergní stimulace a horečky. |
| Související projekty: |