Informace o publikaci
Variabilita genomu kmenů multirezistentního poddruhu Staphylococcus hominis subsp. novobiosepticus v České republice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2001 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | 22nd Congress of the Czechoslovak Society for Microbiology - Health and Microorganisms |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Genetika a molekulární biologie |
| Popis | Staphylococcus hominis subsp. novobiosepticus (SHN) je nový nedávno popsaný koaguláza-negativní poddruh [1], který bývá izolován z klinického materiálu hu-mánního původu, především z hemokultur. Kmeny jsou silně virulentní a všechny vykazují multirezistenci k antibiotikům. SHN je důležitým nosokomiálním agens [2], zatím je však přehlížený, jak u nás, tak i v zahraničních mikrobiologic-kých laboratořích. Do konce května 2001 bylo v České republice zachyceno 139 kmenů. Cílem práce bylo stanovit fenotypovou a genetickou variabilitu u 70 kmenů izolovaných v letech 1996-2000 celkem v 13 laboratořích klinické mikrobiologie v ČR. Identifikace kmenů byla provedena pomocí systémů STAPHYTest 16, API Staph a diskového testu na rezistenci k novobiocinu (disk 5 mg). Studované kmeny vykazovaly následující rezistence k antibiotikům stanovené diskovou metodou: oxacilin (98 % kmenů), erytromycin (91 %), klindamycin (95 %), ciprofloxacin (92 %), chloramfenikol (82 %), gentamicin (77 %), amoxicilin s klavulanovou kyselinou (77 %), tetracyklin (20 %), rifampicin (27 %), teikoplanin (3 %). Rezis-tence k oxacilinu byla potvrzena PCR-amplifikací mecA genu, při které byl získán pozitivní výsledek i u 2 citlivých kmenů. Při stanovení genetické variability kmenů byly testovány následující metody: analýza plazmidových profilů, PCR-ribotypizace, AP-PCR (s primery RW3A, BG2, EP017, ERIC1, ERIC2), amplifika-ce inzerčních elementů IS256 a makrorestrikční analýza. Nejpřesnějších výsledků bylo dosaženo pomocí makrorestrikční analýzy provedené pulzní gelovou elektro-forézou (PFGE), která umožnila jednoznačně odlišit kmeny SHN od druhého pod-druhu S. hominis subsp. hominis na hladině podobnosti 25%. Podobnost makrore-strikčních spekter genomové DNA se u SHN pohybovala v rozmezí 35-100 % s použitím restriktázy SmaI a 45-100% s KspI. U 70 studovaných kmenů bylo iden-tifikováno 32 makrorestrikčních profilů, které je možno rozdělit na základě sesta-veného dendrogramu do 14 klonálních typů. PFGE se jeví vzhledem k nejvyšší diskriminační schopnosti z použitých metod jako nejvhodnější metoda pro studium molekulární epidemiologie u SHN. |
| Související projekty: |