Přírodovědné analýzy fajánsového korálku z hrobu nitranské kultury ze Slatinic, okres Olomouc

Základní údaje

Originální název Přírodovědné analýzy fajánsového korálku z hrobu nitranské kultury ze Slatinic, okres Olomouc
Autoři

Další údaje

Citace GREGEROVÁ, Miroslava, Martin HLOŽEK a Petr SULOVSKÝ. Přírodovědné analýzy fajánsového korálku z hrobu nitranské kultury ze Slatinic, okres Olomouc. Slovenská archeológia : [časopis Acheologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Nitre], Nitra: Archeologický ústav SAV, 2006, roč. 2006, LIV-1, s. 33-40. ISSN 1335-0102.
Originální název čeština
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Druh Článek v odborném periodiku
Klíčová slova Faience; frit; Nitra Culture; Egypt; optical polarization microscopy; SEM; EMPA; EDS; copper; cobalt; colorant; plant ash

Anotace

Analyzovány byly zlomky fajánsových korálků z hrobu č. 11 zkoumaného na katastru obce Slatinice. Vlivem dlouhodobého uložení v půdě byla hmota korálků silně korodována. Materiál se drolil a z původní glazury se zachovaly pouze šupinky modrozelených oxidů. Aplikované přírodovědné metody měly u studovaných korálků prokázat, zda jde o fajáns, přispět k rekonstrukci technologického postupu výroby artefaktů a určit nejvíce pravděpodobnou provenienci. Základní metodou studia je optická polarizační mikroskopie. Studium bylo provedeno pomocí polarizačního mikroskopu Olympus BX51, který umožňuje oddělené a souběžné studium minerálů v procházejícím a reflektujícím polarizovaném světle. Pro stanovení chemického složení bylo využito elektronového mikroskopu Philips XL 30 s připojeným energiově-disperzním spektrometrem. Pro zpřesnění těchto výsledků bylo provedeno studium plošných preprátů na elektronovém mikroanalyzátoru Cameca SX 100. Mikroskopickými rozbory bylo prokázáno, že analyzovaný vzorek je v 95 % obj. složen z různě velkých úlomků ostrohranného křemene. Ty byly tmeleny malým množstvím vápna nebo jílu a korálek byl pravděpodobně lisován. Po vysušení byl korálek vypálen při teplotě nižší než 800 C. Po vypálení byl namáčen v glazurujícím roztoku s oxidy mědi a poté byl znovu pálen nebo přežíhán při vyšší teplotě. Výsledky provedených rozborů prokazují, že artefakt patrně nebyl zhotoven nositeli nitranské kultury. Z výše uvedených a diskutovaných výsledků analýz egyptských fajánsových výrobků je patrná značná shoda mezi našimi výsledky a publikovanými daty. I přesto, že se Tite a Shortland ve svých studiích zabývali mladšími egyptskými artefakty (kolem 1500 BC), je doloženo, že techniky barvení skla, výroba frit a fajáns má starší tradici. Fajánsové korálky byly v období nitranské kultury (1800-1600 BC) pravděpodobně žádaným obchodním artiklem transportovaným z Egypta.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info