Informace o publikaci
Czech Modernity as Secular Modernity
| Název česky | Česká modernita jako sekulární modernita |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Hovoří-li sociální vědci o náboženství v moderní Evropě, mívají tendenci pohlížet na její západní část jako na sekulárnější/sekularizovanější než její východní část. Zvláště v období po roce 1989 se o východní a střední Evropě hovořilo v kontextu náboženského revivalu po téměř půlstoletí komunistické vlády a její otevřeně ateistické a protináboženské politiky. Ovšem podobně jako někteří badatelé varují před přílišnou generalizací a/nebo homogenizací v sociologickém studiu náboženství v západní Evropě, musíme být připraveni identifikovat rozmanité vzorce také v oblasti střední a východní Evropy. Případ České republiky může být v tomto ohledu instruktivní. Jak opakovaně dokládají kvantitativní empirická data z mezinárodních výzkumů, patří Česká republika mezi nejsekulárnější společnosti v Evropě. Její náboženský profil připomíná Francii, Nizozemí nebo skandinávské země. Co tato skutečnost sociologicky znamená? Jaké sociální faktory leží v jejím pozadí? Je postačující hledat vysvětlení v klasických modernizačních teoriích? Nebo bychom měli brát v potaz spíše specifické historické a kulturní podmínky? A existuje "česká modernita" jako specifický (sub)typ modernity ve smyslu Eisenstadtovy koncepce "multiple modernities"? V příspěvku se pokusím nastínit, jak nám ve snaze porozumět českému případu může napomoct koncept "multiple secularities" (mnohočetných sekularit) rozpracovaný M. Wohlrab-Sahr. |