Pamětní deska byla slavnostně odhalena za účasti vedení Filozofické fakulty i Masarykovy univerzity společně s představiteli místní samosprávy v den osmdesátého výročí úmrtí profesora Groha, který byl v září roku 1941 obviněn z velezrady a popraven na nádvoří Kounicových kolejí, jeho tělo pak bylo zpopelněno. Byl prvním popraveným pedagogem Masarykovy univerzity.
„To, že pamětní desku dnes odhalujeme, je ukázkou spolupráce a propojení občanské iniciativy, radnice Brno-střed, studentů i vedení Masarykovy univerzity. Jsem ráda, že jsem mohla být u zrodu pamětní desky, protože věřím, že významné osobnosti města je potřeba ctít a jejich činy si připomínat,“ uvádí Marie Jílková, radní Brno-střed pro oblast sociální a zdravotní.
„Profesor Groh byl významnou osobností, která si tuto poctu zaslouží. Těší mě, že pamětní desku odhalujeme společně s vedením městské části Brno-střed a děkuji jejím představitelům za velmi dobrou spolupráci. Je to mimo jiné doklad toho, že jako fakulta nežijeme v izolaci, nýbrž jsme součástí městského prostoru a snažíme se v něm aktivně vystupovat,“ říká Milan Pol, děkan Filozofické fakulty MU.
Profesor Vladimír Groh se narodil 26. ledna 1895 v Holešově. Po studiu II. českého gymnázia na Starém Brně se v roce 1913 zapsal ke studiu klasické filologie na Karlově univerzitě v Praze, v roce 1916 se zapsal také na německou univerzitu v Praze. Zde absolvoval semináře římských dějin a papyrologie. Habilitoval se jako docent starověkých dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prací Státní zřízení římské, docentem se stal ve věku pouhých 26 let. V roce 1926 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Také zde vedl sekci starověkých dějin, jeho vědecký zájem se orientoval na starověký Řím. Je autorem celé řady monografií, učebnic a popularizačních článků. Ve 30. letech publikoval svou nejobsáhlejší knihu Starý Řím. V roce 1930 se stal jednatelem Matice moravské a o tři roky později i jejím předsedou. Sám do časopisu Matice moravské také často přispíval.
V letech 1936 a 1937 byl děkanem filozofické fakulty. V této době byla budoucnost univerzity nejistá a Groh se osobně při jednání s prezidentem Benešem zasadil o udržení jednoty univerzity. V Brně se také stal členem místního Sokola, kde pravidelně cvičil. Byl náměstkem starosty a později také starostou Sokolské župy Dr. Jindry Vaníčka a členem předsednictva Československé obce sokolské. Po okupaci se zapojil do ilegální činnosti, byl členem odbojové skupiny Obrana národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme, byl v kontaktu i s odbojem v Praze, se sokolským odbojem a prostřednictvím vysílačky byl napojen i na zahraniční odboj. 6. února 1941 byl zatčen a po nástupu Reinharda Heydricha byl v září roku 1941 obviněn z velezrady a popraven na nádvoří Kounicových kolejí.