Informace o publikaci

Cirsium ×sudae: a new interspecific hybrid between rare Alpine thistles

Název česky Cirsium ×sudae – nový mezidruhový kříženec vzácných alpských pcháčů
Autoři

MICHÁLKOVÁ Ester ŠMERDA Jakub KNOLL Aleš BUREŠ Petr

Rok publikování 2018
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Preslia
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
www http://www.preslia.cz/P184Michalkova.pdf
Doi http://dx.doi.org/10.23855/preslia.2018.347
Klíčová slova AFLP; Alps; Asteraceae; Compositae; Carduoidae; Cynareae; flow cytometry; genome size; homoploid hybridization; interspecific hybridization; thistle
Popis Na základě morfologické, cytometrické a genetické (AFLP = polymorfismus délky amplifikovaných fragmentů) analýzy jsme identifikovali a popsali hybrida Cirsium ×sudae (C. carniolicum × C. greimleri). Tento hybrid, který dosud neměl dvouslovné jméno, byl předtím nalezen jen jednou v pásmu jižních vápencových Alp při rakousko-slovinské hranici v Karavankách, kde se oba velmi vzácné rodičovské druhy dostávají ojediněle do kontaktu. Jedinou další takovou oblastí jsou patrně Ennstalské Alpy, ležící v pásmu severních vápencových Alp. Právě zde poblíž osady Kölblwirt jsme nalezli čtyři jedince vykazující intermediární habitus. Podrobnější rozbor morfologických znaků ani analýza velikosti genomu pomocí průtokové cytometrie hybridní status těchto jedinců nevyvrátily. U často hybridizujících pcháčů je nicméně vždy namístě určitá opatrnost, protože „hybridní“ nažkymohou být, např. díky chmýru, transportovány i poměrně daleko od místa svého vzniku. Abychom bezpečně identifikovali původ hybridních rostlin, rozhodli jsme se pomocí AFLP analyzovat nejen oba potenciální rodičovské druhy a s nimi spolu na lokalitě rostoucí C. erisithales, ale i všechny další druhy pcháčů, rostoucí v rakouské části východních Alp: C. acaulon, C. arvense, C. eriophorum, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre, C. pannonicum, C. rivulare, C. spinosissimum a C. vulgare. Analýza STRUCTURE předpokládaný původ hybridů potvrdila a vizualizace pomocí sítě NeighborNet navíc ukázala, že jsou nejpříbuznější právě s jedinci C. carniolicum a C. greimleri pocházejícími z lokality u Kölblwirt, takže vznikly zde a ne transportem „hybridních“ nažek odjinud. V jediné rostlině (klonu) C. greimleri na této lokalitě byla pomocí STRUCTURE odhalena mírná introgrese C. erisithales. U hybridů byla však příslušnost k C. erisithales prakticky zanedbatelná. Tato skutečnost má dvě alternativní vysvětlení: buď (i) byly gamety rodičovského mírně geneticky erodovaného C. greimleri náhodnou meiotickou segregací homeologních chromozomů „vyčištěny“ od alel C. erisithales, nebo (ii) jsou jak hybridi, tak i v rámci lokality jediné, mírně geneticky erodované, C. greimleri potomky téhož jedince – čistého C. greimleri – který na lokalitě vyhynul. Geneticky jsou tedy jedinci C. ×sudae kříženci mezi C. carniolicum a C. greimleri a ne trojnásobní hybridi. Nejnápadnějšími znaky tohoto nového hybrida jsou velké, mělce laločnaté listy s měkkými ostny a široce vejčitou čepelí u nejspodnějších z nich (jako u obou rodičů) a také jeho růžově bílé květy (intermediární mezi oběma rodiči). Přechodnými jsou ve srovnání s rodiči také řídce pavučinaté až vlnité odění stonku pod terminálním úborem hybrida a délka ostnů laterárních laloků jeho horních listů (1.2–10.0 mm). Řídce štetinatým až chlupatým oděním svrchní strany listů a terminálními ostny zákrovních listenů je však hybrid bližší C. carniolicum, řídce pavučinatou spodní stranou listů a lysými zákrovními listeny naopak C. greimleri. Délkou koruny nebo chmýru je hybrid robustnější než oba rodiče, což může svědčit o heterózním efektu.
Související projekty: