Informace o publikaci

Postindustriální krajiny Česka

Autoři

KOLEJKA Jaromír KLIMÁNEK Martin VOŽENÍLEK Vít VONDRÁKOVÁ Alena BARVÍŘ Radek

Rok publikování 2018
Druh Certifikované metodiky
Fakulta / Pracoviště MU

Pedagogická fakulta

Popis Postindustriální krajina je dědictvím minulosti, avšak také zcela reálnou součástí území nejen průmyslově vyspělých zemí světa. Postindustriální krajina je předmětem výzkumu už více než jednu dekádu a o jejím osudu panuje značná diverzita názorů. Decizní sféra pro své potřeby potřebuje maximálně objektivní vymezení tohoto typu krajiny a její klasifikaci. V tomto doprovodném textu k přiložené mapě je demonstrován postup vymezování postindustriálních krajin na území ˇČeské republiky, jejich klasifikace a typizace za využití dostupných datových zdrojů a technologie GIS. Postindustriální krajina je dědictvím průmyslové revoluce. Průmyslem nejprve vytvořená a nyní opuštěná krajina se vyznačuje řadou specifických fyziognomických, strukturních a funkčních atributů, které představují relikty minulého průmyslového období. Zatímco ve fungující industriální krajině jsou tyto parametry „recentní“, v postindustriální krajině jde o charakteristiky „fosilní“. Jde o charakteristiky vztažené ke čtyřem současným krajinným strukturám (přírodní, ekonomické, humánní a duchovní). Jejich vymezování však naráží na nedostatek relevantních dat pro rozsáhlejší území umožňující klasifikaci a typologii podle zřejmých rozdílů ve vlastnostech. Ke studii na území České republiky byla použita data o rozmístění brownfields, kontaminovaných míst, architektonických objektech průmyslového dědictví, těžebních bodech a plochách, montánních antropogenních tvarech reliéfu, průmyslových a skládkových areálech. Proces vlastní identifikace, mapování, klasifikace a typologie je popsán po jednotlivých krocích, které zahrnují zdůvodnění výběru dat, jejich účelovou interpretaci, integraci v GIS, konverzi pro areálové vyhodnocení (obalením bodů a ploch standardním bufferem o šířce 500 m zdůvodněným jako konvenční vzdálenost dosahu vlivu objektů na okolí) a vlastní vyhodnocení a mapování v GIS. Tímto postupem bylo na území České republiky identifikováno několik set „areálů“ postindustriální krajiny. Plochy větší než 5 km2 byly zdůvodněně, ale konvenčně označení za „postindustriální krajinu“, zatímco plochy menší za iniciální „postindustriální areály“. Území splňující toto velikostní kritérium byly podrobeny klasifikaci podle plošného a početního podílu aktivit, které vznik konkrétní postindustriální krajiny zapříčinily. Tímto způsobem bylo na území České republiky rozlišeno celkem 128 postindustriálních krajin 60 genetických typů. Každý typ je popsán tou průmyslovou či doprovodnou aktivitou, která území formovala. Pro lepší představu o fyziognomii jednotlivých postindustriálních krajin byly tyto zasazeny do rámce geografické polohy s ohledem na lesní celky a vybraná sídla, s podkladem stínovaného reliéfu, který v podmínkách České republiky zásadně ovlivňuje nejen vzhled krajiny, ale také veškeré procesy v ní probíhající. Všechny zjištěné postindustriální krajiny byly podrobeny navazujícímu studiu a klasifikaci z hlediska jejich environmentální hodnoty a potřeby výběru iniciálního managementového opatření. Poslední charakteristiky jsou velmi důležité pro rozhodování o jejich budoucnosti.
Související projekty: