Historie Masarykovy univerzity

Farmaceutická fakulta byla na Masarykově univerzitě obnovena 1. července 2020. Její historie sahá až do roku 1952, kdy byla jako samostatná fakulta zřízena na Masarykově univerzitě, odkud byla v roce 1960 přesunuta do Bratislavy. V 90. letech minulého století se pak stala součástí Veterinární a farmaceutické univerzity, odkud se po 60 letech vrátila zpět.

Nově je nejen kulturním prostorem, ale také místem pro konání akademických obřadů a konferencí. Od roku 2016 se zde nachází i první univerzitní obchod.

Je centrem vědecké excelence a dává dohromady špičkové vědecké týmy z oblasti neurověd, strukturní biologie, molekulární medicíny a genomiky a proteomiky rostlinných systémů. Součástí jsou i týmy z dalších vysokých škol a vědeckých pracovišť.

Jeho úkolem je rozvíjet nejen odkaz otce genetiky, ale slouží také k prezentaci výzkumu na Masarykově univerzitě.

Masarykovy univerzita otevírá výzkumnou stanici Gregora Johanna Mendela na antarktickém ostrově Jamese Rosse. Vědci díky ní mohou zkoumat například změnu klimatu.

Zejména díky dotacím z evropských fondů a státního rozpočtu se postupně daří provést rozsáhlé rekonstrukce a dostavby po celé univerzitě. Opravuje se areál přírodovědecké fakulty na Kotlářské, fakulta sociálních studií se přesouvá do rekonstruované budovy na Joštově, ekonomicko-správní fakulta přestavuje atrium a knihovnu a právnická fakulta upravuje rozsáhlé prostory v suterénu pro knihovnu. Nejrozsáhlejší rekonstrukcí postupně prochází areál filozofické fakulty v ulici Arne Nováka.

V blízkosti Fakultní nemocnice v Bohunicích vzniknou v průběhu následujících 10 let nové pavilony pro velkou část lékařské a přírodovědecké fakulty, pro celou fakultu sportovních studií a také pro vědecký institut Ceitec.

Kolej dříve sloužila i jako lékárna, tiskárna či vojenské kasárny. Především ale měla vzdělávací účely, a to rovnou několikrát ve své historii. Studenti MUNI se tu poprvé učili v roce 2002 a hned o dva roky později se areál stal univerzitním majetkem. Po rozsáhlých rekonstrukcích patří dnešní UCT k významným vzdělávacím centrům v Kraji Vysočina. V unikátních prostorách s ubytováním a knihovnou probíhá výuka studijních programů a Univerzity třetího věku, ale také řada různorodých akcí.

Vzniká Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky neboli Teiresiás. Univerzita tak jako první v republice začala poskytovat servis studentům s různými typy znevýhodnění.

Zprovoznění takzvaného ISu představuje důležitý krok pro změnu fungování Masarykovy univerzity. Od té doby se většina administrativy spojené se studiem odehrává elektronicky a MU se v tomto ohledu zařazuje mezi nejmodernější vysoké školy světa.

Po listopadu 1989 se univerzita vrací ke svému původnímu jménu, otevírá se světu a rozvoj zažívají nové obory. To si postupně vyžádá vznik čtyř nových fakult.

1990
Založena ekonomicko-správní fakulta.

1994
Z přírodovědecké fakulty se vyděluje v Česku vůbec první samostatná fakulta informatiky.

1997
Některé obory filozofické fakulty formují novou fakultu sociálních studií.

2001
Z pedagogické fakulty se vyděluje samostatná fakulta sportovních studií.

Pod vlivem nacistické okupace byla univerzita 17. listopadu uzavřena. Škody a ztráty, které škola utrpěla během šesti válečných let, byly nezměrné. Bilanci popravených a umučených profesorů dokumentuje fakt, že jen přírodovědecká fakulta přišla o čtvrtinu svého sboru.

Hudební skladatel Leoš Janáček přebírá první čestný doktorát univerzity. Zasloužil si jej i díky Sonátě 1. 10. 1905, kterou věnoval boji za českou univerzitu v Brně, a také kantátě pro slavnostní kladení základního kamene k budově právnické fakulty.

28. ledna 1919 byl jednomyslně přijat zákon, který schvaluje založení brněnské univerzity a čtyř fakult – právnické, lékařské, přírodovědecké a filozofické. Rektorem se stává Karel Engliš.