10. 2. 2020

České děti jsou druhými nejčastějšími příjemci sexuálních zpráv v Evropě

Přijímání sexuálně laděných zpráv v online prostředí řadí české děti téměř na pomyslný vrchol statistik. Vyplývá to z výsledků výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích Evropy monitoroval negativní i pozitivní jevy, s nimiž se děti ve věku od 9 do 16 let na internetu setkávají. Podle odborníků však není řešením dětem přístup do online prostředí zakazovat, ale naopak s nimi o tom, co na internetu dělají, mluvit a učit je, jak se nežádoucímu obsahu bránit.

Zprávy se sexuálně laděným obsahem dostalo podle výzkumu za poslední rok 34 procent českých dětí, víc už deklarovaly jen děti z Vlámska, a to 39 procent. Proti tomu nejméně se tento jev vyskytoval v Itálii, kde se s ním setkalo osm procent dětí zapojených do výzkumu. „Je třeba dodat, že takové zprávy mohou být chtěné i nechtěné. A že podobná forma komunikace je u mnoha dětí součástí jejich vývoje a dospívání. Zatímco dříve si zprávy vyměňovaly jinak, dnes to probíhá prostřednictvím technologií. To neznamená, že v tomto dospívající nemají být opatrní. Především je třeba odlišit komunikaci s neznámými lidmi a s kamarády či partnery – toto chování nemusí být nijak výjimečné nebo nutně špatné,“ uvedl psycholog David Šmahel z Masarykovy univerzity, který je koordinátorem studie.

Rizika a problémy internetu jsou podle autorů studie často přeceňované, rodiče by se měli mnohem výrazněji soustředit na pozitivní aspekty. „To se bohužel projevuje i v tom, jak rodiče děti s ohledem na používání internetu vychovávají. Často uplatňují různé restrikce, které sice pomáhají zmírnit některá rizika, současně ale brání dětem rozvíjet vlastní digitální schopnosti. To je problém, hlavně pokud rodiče moc neuplatňují proaktivní přístup k výchově, tedy bavení se s dítětem o tom, co na internetu dělá, pomáháním s řešením různých situací online či podporou v jejich vzdělávání o tom, jak s internetem a technologiemi zacházet,“ říká jedna z autorek výzkumu Hana Macháčková, psycholožka z Fakulty sociálních studií MU.

V porovnání s ostatními zeměmi jsou české děti v online prostředí vystaveny i relativně vysokému podílu zpráv se škodlivým obsahem: s informacemi o sebepoškozování se v nich v Česku setkalo 18 procent dětí (evropský průměr je 10) a například se zprávami útočícími na nějakou skupinu lidí nebo jednotlivce přišlo do kontaktu 25 procent dětí, zatímco evropský průměr činí 17 procent. České děti se také často setkávají s nenávistnými zprávami – vyšší expozici těmto obsahům mělo jen Polsko. I to je podle vědců argumentem pro vyšší pozornost ze strany škol, učitelů a tvůrců vzdělávacích politik.

Vědci zjišťovali i to, jak často se děti cítí být obětmi chování ze strany někoho jiného. V tomto případě se v Česku nepotvrdily obavy ze zvýšené míry šikany – respondenti totiž uváděli, že se častěji cítí být obětmi v běžném životě než v online prostoru. Vypověděli, že v offline životě se s tímto problémem měsíčně potýká 10 procent dětí, zatímco v online prostředí sedm procent.

Stáhnout článek .pdf 273 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv