Vysvětlení pojmů

Do bakalářského studia (pomaturitní studium) je možné nastoupit po úspěšném složení maturitní zkoušky. Standardní délka studia jsou 3 roky. Po jeho ukončení státní závěrečnou zkouškou získá absolvent titul „bakalář“ (Bc.), uváděný před jménem.

Po úspěšném složení maturitní zkoušky je možné nastoupit do tzv. dlouhého magisterského studia (pomaturitní studium), jehož standardní délka je 5 let. Po jeho ukončení státní závěrečnou zkouškou získá absolvent titul „magistr“ (Mgr.), uváděný před jménem. Výjimku tvoří 2 programy lékařské fakulty. Studium Všeobecného lékařství trvá standardně 6 let a po jeho ukončení státní rigorózní zkouškou absolvent obdrží titul „MUDr.“ a studium Zubního lékařství trvá standardně 5 let a po jeho ukončení státní rigorózní zkouškou absolvent obdrží titul „MDDr.“, oba tituly uváděny před jménem.

Do navazujícího magisterského studia je možné nastoupit pouze po úspěšném ukončení bakalářského nebo dlouhého magisterského studia (nejedná se o pomaturitní studium). Standardní délka studia jsou 2 roky. Po jeho ukončení státní závěrečnou zkouškou úspěšný absolvent obdrží titul „magistr“ (Mgr.), případně „inženýr“ (Ing.), uváděný před jménem. V případě některých programů je možné navázat pouze na příslušný typ bakalářského studia dle zaměření navazujícího studia.

Studium je určeno absolventům magisterského studia a je zaměřeno na vědecké bádání, standardní délka je čtyři roky, po úspěšném vykonání státní doktorské zkoušky je absolventům udělen akademický titul „doktor“, ve zkratce „Ph.D.“, uváděný za jménem.

Denní forma studia, která umožňuje studentovi každodenní účast na přednáškách, seminářích, cvičeních apod.

Forma studia s omezenou kontaktní výukou, konzultace s vyučujícími a výuka probíhají několikrát za semestr, zkoušky absolvuje student vždy na fakultě.

Forma studia spočívající zpravidla v online samostudiu doplněném konzultacemi s vyučujícími. Způsob zkoušení záleží na podmínkách stanovených fakultou.

Studium, ve kterém má student předem jasně definovaný seznam povinných předmětů, které si zpravidla doplní z velké nabídky povinně volitelných a volitelných předmětů. Vybranému oboru se pak věnuje naplno.

Jednooborové studium s užším zaměřením nabízí více specializací, student si vybírá vždy pouze jednu z nich. Studium mu tak nabízí možnost prohloubit vědomosti v konkrétním zaměření daného studijního programu. Název specializace bude též uveden jako další údaj ve vysokoškolském diplomu.

V rámci sdruženého studia má uchazeč možnost věnovat hlavní část studia (120 kreditů) jednomu studijnímu programu, který si doplní dalším – tzv. vedlejším (60 kreditů). Student se zapisuje do studijního programu, ve kterém absolvuje hlavní studium, na vysokoškolském diplomu má potom programy uvedeny oba dva. Výjimkou jsou programy směřující k profesi učitele, kde jsou oba předměty studia rovnocenné a závěrečnou práci je možné psát v rámci libovolné aprobace. Možné kombinace najdete přímo na stránkách jednotlivých programů.