Informace o projektu

Autonomie vůle zůstavitele – historická a komparativní východiska a jejich uplatnění při aplikaci Nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.)

Logo poskytovatele
Kód projektu
GA17-23288S
Období řešení
1/2017 - 12/2019
Investor / Programový rámec / typ projektu
Grantová agentura ČR
Fakulta / Pracoviště MU
Právnická fakulta

Autonomie vůle je stěžejním principem dědického práva, neboť umožňuje lépe volit pokračovatele, který bude zárukou, že hodnoty, které zůstavitel vytvořil, budou nadále zachovány a rozvíjeny. V římském právu vznikla řada institutů, jež rozvíjely tento princip. Ty později převzaly kontinentální občanské zákoníky. V letech 1950–1989 (respektive 2013) byl princip autonomie vůle u nás výrazně oslaben, řada těchto institutů byla opuštěna, omezena, či pokřivena. Často tak upadly v zapomnění a k řadě z nich ani neexistuje judikatura (např. Falcidiánská kvarta).Většina badatelů se problematice věnuje jen na základě současného práva, což vede k neuspokojivosti jejich závěrů. Proti tomu navrhovatelé díky svým znalostem mohou zprostředkovat současné praxi poznání rozsáhlé kazuistiky římských právníků k dědickému právu. Díky znalosti německého jazyka jsou pak schopni postihnout i další vývoj těchto institutů v zákonících, jež nejvíce ovlivnily NOZ (tj. zejména ABGB, BGB, ZGB).Cílem projektu je upozornit na možné problémy, jež současná úprava přináší, pomoci najít jejich řešení a předcházet jim.

Publikace

Počet publikací: 30


Předchozí 1 2 3 Další