Informace o publikaci
Konstitucija i ezik (štrichi kăm ezikovata politika na Sărbija i drugite postsărbochărvatski republiki)
| Název česky | Ústava a jazyk (peripetie jazykové politiky Srbska a dalších postsrbochorvatských republik) |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Bălgarska ezikova politika v uslovijata na evropejska integracija i globalizacija |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | language and constitution; Serbo-Croatian language in constitution; Serbian language in constitution; Croatian language in constitution; Bosnian language in constitution; Montenegrin language in constitution |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Rozličné faktory, které ovlivňovaly porozumění, ale také společenské a politické postoje k otázce standardního jazyka v prostoru obývaném Srby, Chorvaty, Bosňáky a Černohorci, se rovněž promítaly do obsahu a formulací ústavních článků o úředním jazyce příslušné země. Důležitost symbolického významu jazyka je patrná prakticky ve všech ústavách postjugoslávských republik zformovaných po roce 1990 (články zmiňující úřední jazyk jsou vždy mezi prvními v rámci dané ústavy), ale bylo tomu tak třeba i v obou ústavách královské Jugoslávie, v jazykových zákonech ustašovského Chorvatska nebo v nařízeních organizovaného protifašistického odboje (AVNOJ). Politizace otázky standardního jazyka v srbsko-chorvatském prostoru (jeho jména, historie, podoby, normy) dosáhla největší intenzity v posledních 22 letech a velmi často zasahuje i do objektivity odborného posuzování této problematiky. |