Informace o publikaci

The Successful Development as a Lifelong Process: Sample of Brno Longitudinal Study on Life-Span Development.

Název česky Úspěšný vývoj jako celoživotní proces: příklad Brněnského longitudinálního výzkumu
Autoři

MILLOVÁ Katarína

Rok publikování 2014
Druh Další prezentace na konferencích
Citace
Popis Úspěšný vývoj můžeme hodnotit ze dvou hledisek: z aktuálního (jako úspěšné fungování) nebo z vývojového (jak celoživotní proces). V Brněnském výzkumu celoživotního vývoje člověka (BLS) jsme se zaměřili na úspěšný vývoj v kontextu celoživotního vývoje. Data vychází z longitudinální studie probíhající od roku 1961. Současný soubor obsahuje 83 participantů (35 mužů, 48 žen ve věku 47 až 50 let). Úspěšný vývoj chápeme jako souhru sociálních (vnějších) a psychologických (vnitřních) charakteristik. Mezi sociální charakteristiky jsme zařadili socioekonomický status (vzdělání a zaměstnání) rodičů, školní prospěch, SES v současnosti, manželský status, kariérní orientaci (stabilita kariéry a nezaměstnanost) a rizikové chování. Mezi psychologické charakteristiky jsme zařadili vztah k rodičům v dětství a adolescenci, sebehodnocení, extraverzi a neuroticismus měřené v adolescenci a sebehodnocení, self-efficacy, extraverzi, neuroticismus a subjektivní zdraví měřené ve střední dospělosti. Na základě shlukové analýzy byla vytvořená typologie, která zohledňuje složky sociálního i psychologického fungování. Typologie obsahuje 3 základní skupiny: celoživotně adaptivně fungující, celoživotně neadaptivně fungující a v dospělosti adaptivně fungující lidé. Celoživotně adaptivně fungující lidé měli v adolescenci nadprůměrný školní prospěch, sebehodnocení i extraverzi a nízký neuroticismus. V dospělosti měli nejvyšší vzdělání, sebehodnocení, nejlepší subjektivní zdraví a nejnižší neuroticismus. Osoby celoživotně neadaptivně fungující měly v adolescenci průměrný školní prospěch, nízké sebehodnocení, nejnižší extraverzi a nejvyšší neuroticismus. V dospělosti měly nejnižší SES, self-efficacy aa sebehodnocení, nejvyšší neuroticismus a subjektivně nejhorší zdraví. Skupina v dospělosti adaptivně fungujících lidí měla v adolescenci nejhorší školní prospěch, podprůměrné sebehodnocení a extraverzi a nadprůměrný neuroticismus. Naopak, v dospělosti měli nejvyšší self-efficacy a nadprůměrné sebehodnocení a nejvyšší pracovní status. Ostatní charakteristiky (např. manželský stav, kariérní orientace, rizikové chování) neprokazovaly v těchto skupinách významný rozdíl.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info