Paleoprostředí ve spodním badenu na severním okraji Brna (Divišova Čtvrť)

• Autoři: TOMANOVÁ PETROVÁ Pavla; NEHYBA Slavomír; DIVIŠ Karel; HLADILOVÁ Šárka; GREGOROVÁ Růžena; VÍT Jan; HUDEC Pavel
• Rok publikování: 2018
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku
• Fakulta / Pracoviště MU: Přírodovědecká fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-65
• Klíčová slova: Lower Badenian-sedimentology-paleoecology-foraminifers-molluscs-heavy minerals- Carpathian Foredeep
• Popis: Na lokalitě Hvozdíkova v Divišově čtvrti byly zjištěny celkem 4 litofacie neogenních spodnobadenských sedimentů (litofacie M1, M2, Sl a SGl). Výskyt bazálních spodnobadenských klastik je spojen s existencí hrubozrnné delty, resp. svahu delty (foreset). Nadložní pelity dokládají pelagickou sedimentací otevřeného moře. Z hlediska zastoupení PTM dominuje v sedimentech granát. V sedimentech byla interpretována bohatá společenstva tvořená zejména foraminiferami, měkkýši, žraločí faunou, ostny ježovek, příp. ostrakody. V diverzifikovaných společenstvech foraminifer dominují planktonní druhy s Orbulina suturalis Brön., Praeorbulina glomerosa circularis (Blow) a Globigerinoides bisphericus Todd., které řadí sedimenty do spodního badenu. Z hlediska diverzity žraločí fauny lokalita Hvozdíkova významně rozšířila počet zaznamenaných taxonů v jílech na Moravě, neboť žraločí fauna ve spodnobadenských jílech je zde jinak velmi vzácná. Poprvé byly zaznamenány rody Squaliolus a Paraetmopterus. Zastoupené taxony žraloků a kostnatých ryb představují hlubokovodní prvky a indikují hloubky pod 200 m s přesahem až do hloubek 1 000 m. Mezi měkkýši dominují ústřice, zejména druh Neopycnodonte navicularis (Brocchi). Drobní gastropodi (např. Cancellaria sp., ?Tornus sp., Rissoa sp., Alvania sp.) představují patrně redepozice z mělčí příbřežní zóny.