Informace o publikaci

Eosinophilic esophagitis – 10 years of experience in five Czech pediatric endoscopy centers

Název česky Eozinofilní ezofagitida – 10 let zkušeností pěti českých pediatrických endoskopických center
Autoři

PECL Jakub KARÁSKOVÁ Eva KUNOVSKÝ Lumír JIMRAMOVSKÝ František SCHNEIDEROVÁ Helena PINKASOVÁ Tereza VEVERKOVÁ Markéta JOUZA Martin HLOUŠKOVÁ Eliška BAJEROVÁ Kateřina LÁTALOVÁ Vendula VÉGHOVÁ-VELGÁŇOVÁ Mária GERYK Miloš ŠULÁKOVÁ Astrid ŤOUKÁLKOVÁ Lenka JAKŠIČ Damjan ZIMEN Martin JEŽOVÁ Marta URÍK Milan WIESNEROVÁ Markéta JABANDŽIEV Petr

Rok publikování 2020
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Gastroenterologie a hepatologie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
www https://www.csgh.info/cs/clanek/eozinofilni-ezofagitida-10-let-zkusenosti-peti-ceskych-pediatrickych-endoskopickych-center-11180
Doi http://dx.doi.org/10.48095/ccgh2020469
Klíčová slova eosinophilic esophagitis; children; pediatrics; endoscopy
Popis Úvod: Eozinofilní ezofagitida (EoE) je chronické progresivní zánětlivé onemocnění jícnu charakterizované lokální eozinofilní infiltrací doprovázenou příznaky dysfunkce jícnu. Cílem této studie bylo charakterizovat rysy regionálně diagnostikovaných případů EoE a popsat lokální strategie léčby. Metody: V observační studii byla retrospektivně analyzována data dětských pacientů s histologicky prokázanou EoE v některém z pěti dětských endoskopických center. Tato analýza se zaměřila na obecné charakteristiky pacientů (věk, pohlaví, příznaky) a jejich možnou souvislost s trváním symptomatického onemocnění do stanovení diagnózy. U pacientů byly dále analyzovány demografické parametry, klinické příznaky, laboratorní, endoskopické a histopatologické nálezy a použití různých modalit léčby. Výsledky: Od ledna 2010 do září 2020 bylo zaznamenáno 33 nových případů EoE. Silná vazba EoE na mužské pohlaví byla v souladu s výsledky dříve publikovaných studií (81,8 %). Ačkoliv medián věku pacientů v době prvních příznaků byl 7 let, medián věku v době stanovení diagnózy byl téměř 13 let. Nejčastěji referovaným symptomem byly refluxní příznaky obecně (39,4 %), následované zvracením (36,4 %) a dysfagií (33,3 %). Stanovení senzibilizace proti různým potravinovým alergenům bylo provedeno u 23 (69,7 %) pacientů s EoE. Z těchto pacientů byla u 17 (51,5 % vyšetřovaných) prokázána senzibilizace na některý z potravinových alergenů. Téměř polovina pacientů (48,5 %) byla vyšetřována stanovením specifických IgE a pouze u 2 pacientů (6,1 %) bylo provedeno vyšetření kožními prick testy. Alergická komorbidita byla zjištěna u 75,8 % pacientů, nejčastěji to bylo bronchiální astma a alergická rinokonjunktivitida (45,5 %; resp. 42,2 %). U více než dvou třetin pacientů prokázala diagnostická endoskopie abnormální makroskopické nálezy (69,7 %), nejčastěji podélné rýhy a bílé exsudáty. Nejčastěji zvoleným způsobem léčby byly inhibitory protonové pumpy (93,9 %), následované eliminační dietou (75,8 %) a podáváním kortikosteroidů (63,6 %). Naprostá většina pacientů léčených kortikosteroidy byla léčena topickými formami (90,9 %). Závěr: Jedná se o první retrospektivní studii u pediatrických pacientů s EoE v České republice. U pacientů s EoE byly prokázány velmi podobné charakteristiky jako v dříve publikovaných zahraničních pracích. Dlouhodobě sbíraná prospektivní data v národním registru EoE pacientů České republiky by významně napomohla v dalším získávání znalostí o tomto onemocnění.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info