Informace o publikaci

Sakrální architektura v letech 1781–1849 na Moravě a v rakouském Slezsku. Autonomie osobnosti umělce a jeho specifické postavení

Autoři

MARVANOVÁ Žaneta

Rok publikování 2021
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Příspěvek představí specifické postavení umělce/architekta v kontextu dalších aktérů, kteří se podíleli na vzniku sakrální architektury tří křesťanských konfesí sklonku 18. století a první poloviny 19. století na Moravě a v rakouském Slezsku. Cílem je přiblížit soudobé postavení a možnosti umělců ve specifickém sociálně-kulturním rámci,jež významným podílem definovalo výsledné umělecké dílo. Vybudování moderního úřednického aparátu, oslabení vlivu lokální šlechty, důraz na svrchovanou kontrolu panovníka, nastolení nového vztahu mezi státem a církví a v neposlední řadě politika náboženské tolerance totiž směřovaly k jednotě a utilitárnosti formy nejen v rámci jedné stavby, ale obecně v celé stavební produkci v monarchii. Vznik kostelů a modliteben, ale také jejich mobiliáře, včetně jejich výsledné podoby, pak do značné míry určovali duchovní, zástupci farností a sborů, lokální vrchnost nebo fondy a spolky, vyrovnávající se přitom s lokální uměleckou tradicí a specifickou náboženskou situací. Umělec se v tomto kontextu josefínského státního klasicismu musel vyrovnávat s výrazným podílem různých aktérů a s oficiálními státními požadavky či omezeními. Stavební kultura v prostředí Moravy a rakouského Slezska na přelomu 18. a 19. století v tomto smyslu problematizuje autonomii osobnosti umělce či jeho osobní styl a nachází jeho uplatnění a charakter spíše v osobitých lokálních vazbách a dobové podmíněnosti.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info