Informace o publikaci

Jan Patočka a Masarykovo pojetí dějin

Autoři

ZOUHAR Jan

Rok publikování 2007
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Filosofický časopis
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Obor Filosofie a náboženství
Klíčová slova Czech Philosophy; Philosophy of History; Masaryk; Patočka
Popis Patočkův přístup k Masarykově filosofii dějin vycházel z jeho vlastního pojetí této filosofické disciplíny. Patočka pokládá filosofii dějin za vážný filosofický problém, na jedné straně za problém dějinnosti člověka po stránce objektivní, na straně druhé za problém kategoriálního uchopení dějin po stránce myšlenkové, subjektivní. Ke klasickým koncepcím, které pracovaly s metafyzikou dějin, založenou na linearitě časového dějinného kontinua, na racionalitě a objektivní smysluplnosti dějinného vývoje, na chápání jednotného lidstva jako subjektu dějin, na myšlence dějinného pokroku, je třeba přistoupit kriticky, což nemusí znamenat jejich úplné opuštění, ale spíše vymezení a omezení jejich platnosti. Patočkovy úvahy o dějinách souvisejí s jeho přístupem k problému přirozeného světa. Navazuje zde na Heideggerův pojem otevřenosti, která podle Patočky zakládá dějinný život a bez které nemohou dějiny trvat. Právě otevřenost ovšem přináší problematičnost lidského dějinného bytí, neustálou možnost zhroucení dosavadního smyslu života. Za vrchol Patočkových úvah o dějinách a dějinnosti jsou pokládány Kacířské eseje o filosofii dějin. Jeho kritické výhrady k Masarykově pojetí dějin jsou obsaženy především ve studii Pokus o českou národní filosofii a jeho nezdar. Masarykovo pojetí kontinuity českých dějin mělo podle Patočky instrumentální nacionalistický ráz. Patočka zdůrazňuje empirickou diskontinuitu českých dějin. Ale tam, kde měl Masaryk učinit filosofický krok ke skutečné národní filosofii a ke skutečně radikální revizi dosavadní filosofické tradice, tam podle Patočky podlehl objektivistické, naturalisticky orientované comtovské filosofii dějin, dovolal se objektivního zákona vývoje jako něčeho věčného, co vlastně nemá se svobodou a odpovědností nic společného, dokonce je s nimi v rozporu. Proto musel Masarykův pokus o českou národní filosofii jako součást obecné filosofie dějin ztroskotat.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info