Informace o publikaci
Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005: Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce 2006
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2007 |
| Druh | Výzkumná zpráva |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| www | http://www.vupsv.cz |
| Popis | V této analytické zprávě se zabýváme hodnocením efektů APZ v České republice. Vedle efektů různých programů APZ (rekvalifikace, VPP, SÚPM, absolventských míst, chráněných dílen a míst, SVČ a IAP) sledujeme vliv parametrů programů (podle typů, délky, nákladů a kombinace programů). Efekty analyzujeme v období až jeden a půl roku po ukončení programů. Cílem je tedy odpovědět na tři otázky: (1) Jaká je cílenost jednotlivých programů? (2) Jak sledované programy ovlivnily pozici nezaměstnaných lidí na trhu práce? (3) Jaké faktory ovlivňují efekty programů APZ? Tato práce navazuje na poznatky zjištěné v posledních studiích VÚPSV (VC Brno) a vychází přitom z individuálních dat shromážděných jednotlivými úřady práce (OK práce). V každém kroku usilujeme o to, abychom poznání posunuli dále nejenom věcně, ale i metodologicky. Hlavní inovací předložené zprávy je aplikace nového výzkumného přístupu - tzv. párování, kdy na základě známých vlastností hledám stejné jedince a zjišťujeme míru rizika. Aby se efekty APZ mohly dostatečně projevit, účastníky programů sledujeme nejméně šest měsíců po ukončení APZ. V analýze vycházíme ze souboru všech nezaměstnaných v České republice k 1.1.2005. Celkově bylo v roce 2005 realizováno cca 138 tis. různých programů APZ, kdežto u kohorty nezaměstnaných k 1.1.2005 to bylo cca 96 tis. umístěných uchazečů o zaměstnání do některého z programů APZ. Ukazuje se, že programy APZ (s výjimkou VPP) směřují spíše ke kvalifikovaným, mladším nezaměstnaným, kteří jsou v lepší pozici na trhu práce. Výrazné snížení rizika nezaměstnanosti je dosaženo zejména u programů tvorby a podpory pracovních míst, kdy jde o pokles v řádu desítek procent. Oproti tvorbě míst programy rekvalifikací a IAP dosahují spíše smíšených výsledků (kdy zejména v delším období - po 6 měsících - je riziko nezaměstnanosti účastníků téměř shodné s úrovní u neúčastníků). Programy VPP spoluvytváří specifický segment pracovní síly, který má tendenci (po cca 6 měsících od ukončení podpory) setrvávat v nezaměstnanosti dokonce déle než neúčastníci. Převážně se však zdá, že faktory úspěšnosti programů APZ jsou podobné rizikům odchodu z nezaměstnanosti. Například se ukazuje, že rekvalifikace spíše nesnižují riziko nezaměstnanosti, protože pravděpodobnost výskytu v nezaměstnanosti je vyšší u skupin, kde je obecně vyšší riziko nezaměstnanosti (pokud tedy kontrolujeme všechny známé proměnné). |