Informace o publikaci
Srebrenica: Nikaragua či Tadič? K subjektivnímu prvku mezinárodně protiprávního chování.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2007 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Sborník příspěvků z konference Monseho olomoucké právnické dny 2007 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Právní vědy |
| Klíčová slova | Srebrenica; state responsibility |
| Popis | V únoru roku 2007 vynesl Mezinárodní soudní dvůr (MSD) dlouho očekáváný rozsudek týkající se srbsko-bosenského sporu o aplikaci Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (1948). Ve vůbec nejdelší kauze v historii mezinárodního soudnictví stál MSD před zcela zásadním rozhodnutím, jež mohlo ze Srbska učinit historicky první stát, který by nesl odpovědnost za spáchání zločinu genocidia. MSD ve svém rozsudku sice konstatoval, že spácháním genocidy ve Srebrenici došlo k porušení mezinárodního závazku (naplnění objektivního prvku), přes jistá očekávání však současně judikoval, že uvedené jednání nelze Srbsku přičíst, neboť bylo spácháno mimo srbské území nestátními entitami, za něž nenese stát odpovědnost. Předkládaný příspěvek se věnuje roli nestátních aktérů při naplňování subjektivního prvku mezinárodně protiprávního chování a poukazuje na dva odlišné koncepty tzv. testu přičitatelnosti uplatňované v rozhodovací praxi mezinárodních soudních tribunálů, které ve svých důsledcích vedou ke zcela antagonistickým závěrům. |