Informace o publikaci
Neurologické poruchy v rámci kritického stavu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Neurologie, neurochirurgie, neurovědy |
| Klíčová slova | Critical illness; sepsis; multiple organ failure; critical illness encephalopathy; critical illness polyneuropathy; critical illness myopathy |
| Popis | Kritický stav je obvykle definován jako stav spojený se selháním jednoho nebo více orgánových systémů, který vznikl na podkladě závažného onemocnění nebo úrazu. Jeho nedílnou součástí je syndrom systémové zánětlivé odpovědi, který je závažným onemocněním nebo úrazem spouštěn. Příčinou rozvoje kritického stavu je nejčastěji infekce, obvykle respirační, dále poranění, popálení, velká operace či primární selhání jednoho orgánu či systému včetně primárního postižení centrálního nervového systému nebo neuromuskulárního systému. Původní koncepce sepse jako neadekvátní mobilizace obranných mechanismů proti virulentní infekci byla modifikována konceptem syndromu systémové zánětlivé odpovědi jako nekontrolované široké zánětlivé reakce nejen na infekci a vedoucí až k multiorgánovému selhání. Součástí multiorgánového selhání může být selhání mozkových funkcí charakteru difuzní encefalopatie, tzv. encefalopatie kritického stavu. Manifestuje se kombinací kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí (zejména poruchy pozornosti, vnímání, orientace a dalších kognitivních funkcí). Většina systémů skórujících multiorgánové selhání používá ke kvantifikaci selhání centrálního nervového systému Glasgowské škály komat. Etiologie encefalopatie kritického stavu je zřejmě multifaktoriální a překrývá se s etiologicky nespecifickým syndromem deliria. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit zejména infekční encefalitidy a akutní parainfekční autoimunitní encefalopatie. Neuromuskulární poruchy u kriticky nemocných se manifestují zejména nově vzniklou svalovou slabostí. Kromě exacerbace preexistujícího nervosvalového onemocnění a perzistující farmakologické blokády nervosvalového přenosu navozené působením nedepolarizujících blokátorů nervosvalového přenosu je nově rozpoznanou příčinou tzv. polyneuropatie a myopatie kritického stavu. Tyto poruchy postihují v různém stupni minimálně polovinu kriticky nemocných. Etiopatogeneze je pravděpodobně multifaktoriální. Významným etiologickým faktorem je syndrom systémové zánětlivé odpovědi a multiorgánové selhání. U myopatie kritického stavu je pravděpodobným přídatným faktorem funkční denervace navozená blokátory nervosvalového přenosu a vysoké dávky kortikosteroidů. Obě jednotky se u jednotlivých nemocných velmi často kombinují: polyneuromyopatie kritického stavu. Oproti původní představě označující tyto poruchy jako komplikace kritického stavu se jedná spíše o součást multiorgánového selhání, nervosvalové selhání, analogické selhání dalších orgánů v rámci kritického stavu. Jsou významným rizikovým faktorem prolongované mortality a morbidity kriticky nemocných. Dosavadní stav poznatků o etiopatogenezi kritického stavu neumožňuje účinnou prevenci či léčbu nervosvalových poruch. |
| Související projekty: |