Informace o publikaci
Vícedílný dvůr na Balkáně - specifický fenomén mediteránní tradice v Evropě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | CESKY LID-ETHNOLOGICKY CASOPIS |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.jstor.org/stable/42640165?seq=1#metadata_info_tab_contents |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | yard; vernacular architecture; residence; economy; village; city; Balkans; Mediterranean |
| Popis | Balkánský vícedílný dvůr je v Evropě neznámý a na Balkáně v etnologii nedoceněný. Dvůr se člení teritoriálně a funkčně na plochy obytné, provozní a obdělávané, s odstupňováním nároků na jednotlivé zóny a propracovaným systémem komunikace. Dvorové části fungují téměř samostatně. Nejčastější je dvůr dvojdílný s částí obytnou a hospodářskou. Do obytného dvora a na přilehlou, do dvora otevřenou zastřešenou terasu (pavlač) se přenáší v dlouhém letním období rezidence z uzavřených částí domu. Čistý rezidenční dvorový díl je normou a podobá se obytné zahradě v rurálním i urbánním recentním prostředí. Od kultivace se odvíjí dělení dvora a oslabení hospodářských funkcí. Autorka rozebírá příčiny, souvislosti a projevy funkční diferenciace a složitých způsobů kultivace balkánského dvora, jehož formální jednota svědčí o vývojové stabilitě a velmi dlouhém, neregulovaném vývoji. Koncepci rezidenční rodinné intimity uzavřeného dvora sleduje ke starověkým východiskům atriového a peristylového dvora, stejně jako dvoutisícileté tradice vícedílného dvora v neprivilegovaném a privilegovaném prostředí. Interpretuje je jako tradování hodnoty mediteránního, původem městského obytného kultivovaného dvora a adaptaci principu členění dvora širokou sociálně, historicky, etnicky i nábožensky, s velkým invenčním a aktualizačním potenciálem, jako balkánskou jednotu v různorodosti. |