Informace o publikaci
Národní paměť, lidové tradice a vytváření moderní české národní identity v Brně
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Autorka sleduje vytváření kolektivní etnické identity jako tvorbu paměti, kolektivně sdílené a mezigeneračně předávané paměti o společné minulosti, kultuře, obraz toho, co považujeme za své, naše. Zaměřuje se na národní paměť, která v moderní době poskytla novou kolektivní identitu velkým skupinám a stála u vzájemného vymezování a vzniku moderních národů. V této národní paměti měla dobově důležité místo lidová kultura, respektive národní reflexe, interpretace a využití lidové kultury. Vznikala lidová paměť, vytvořená kolektivní paměť o lidové kultuře. Ta měla dvě formy: folklorismus a obraz lidové kultury, který tvořivě a dobově subjektivisticky konstruovali etnologové. Autorka analyzuje problematiku na materiálu z Brna; časově se věnuje období od konce 18. století do první třetiny 20. století. Zjišťuje, že obě vymezené formy lidové paměti se podílely na formování moderní české národní identity v Brně. Raný a intenzivní zájem o lidovou kulturu v Brně interpretuje v souvislostech etnicky smíšeného složení obyvatel města (Češi a Němci). V nejdůležitějším období vlastenecké agitace byli v Brně hlavními protagonisty, tvůrci a šiřiteli seznamu českých pamětihodných lidových projevů spolek Vesna (lidové tradice ve školní výuce, ve společenských a kulturních akcích, národopisné výstavy a muzeum) a Lucie Bakešová (terénní výzkumy, rekonstrukce a scénické prezentace obyčejů). Brněnští vlastenci znali Herderovy myšlenky, orientovali se v dobovém evropském národně angažovaném výstavním ruchu a muzejních aktivitách a některé podněty jim zprostředkovávalo pražské a olomoucké centrum. Atributy lidové kultury byly součástí i kulturních akcí, které pořádaly městské spolky. Ranými pokusy o vytvoření národních svátků byly Cyrilometodějské a Palackého slavnosti. Brno nezaostávalo ani při zakládání památníků národní paměti (národopisné muzeum). Oslabování role lidové paměti při formování české národní identity a kultury datuje autorka rokem 1900, kdy v Brně převážilo její manifestační a kulturně zábavné využití. Národní angažovanost etnologů splnila své poslání a vyčerpala potenciál už rokem 1895 a následně ustoupila odbornosti. |