Masarykova univerzita zažila historicky nejúspěšnější rok z hlediska umístění v mezinárodních žebříčcích srovnávajících kvalitu univerzit napříč světem.
Rok 2023 přinesl i nemalé změny v těchto hodnoceních. Jejich parametry byly rozšířeny o další aspekty, které komplexněji měří kvalitu instituce jako celku a její přínos pro společnost. Jsou jimi například udržitelný rozvoj, spolupráce s průmyslem, úspěšnost absolventů, internacionalizace ve vědě i vzdělávání, avšak i vnitřní kultura a hodnotové nastavení instituce.
Jedním ze zásadních úspěchů v uplynulém roce je dosažení 400. pozice na světě v žebříčku QS World University Rankings (QS WUR). Historicky jde o dosud nejlepší umístění v celosvětovém srovnání. V roce 2023 žebříček hodnotil 1499 institucí ze 104 zemí světa a prošel významnou inovací. Zavedl tři nové ukazatele se zaměřením na strukturu a intenzitu mezinárodní spolupráce ve výzkumu, na úspěšnost absolventů v pracovní oblasti a také ukazatele naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN. Reputace instituce mezi akademiky a zaměstnavateli stále hraje v tomto mezinárodním srovnání významnou roli. K dalším sledovaným oblastem patří vědecký výkon, zahraniční studenti a zaměstnanci či podíl studentů na akademického pracovníka.
„Ve výsledcích naší univerzity se nejvíce zúročila rostoucí reputace mezi zaměstnavateli, kteří vnímají kvalitu našich absolventů, atraktivita naší studijní nabídky pro zahraniční studenty či úroveň naší mezinárodní spolupráce ve vědě. Významný bodový zisk nám přinesl ukazatel Sustainability. Ten oceňuje přínos Masarykovy univerzity v naplňování cílů udržitelného rozvoje napříč všemi rolemi, které zastáváme. Naše výsledné umístění v TOP 400 světa je oceněním našeho dlouhodobého strategického směřování,“ vysvětlil rektor Martin Bareš.
Novinkou roku 2023 byl tzv. regionální žebříček QS Europe Rankings. Srovnává univerzity ze 42 členských zemí Rady Evropy, a to na bázi podobných ukazatelů jako hlavní žebříček QS WUR. V tomto regionálním žebříčku je větší důraz na oblast internacionalizace, v rámci ní sleduje například diverzitu zahraničních studentů či studentské mobility. V tomto evropském srovnání náleží MUNI 161. příčka z 688 hodnocených škol.
„Nemalou radost mám i z evropského umístění, i když jsem přesvědčen, že MUNI má na to, aby dosáhla v rámci Evropy ještě podstatně vyšších příček. Ostatně nejlepší publikační výkon na počet akademických a vědeckých pracovníků mezi českými vysokými školami měla právě Masarykova univerzita. Silnou pozici v evropském srovnání si vysloužila také díky velikosti a rozmanitosti populace zahraničních studentů, tedy díky atraktivitě naší studijní nabídky v zahraničí,“ dodal rektor Bareš.
Obhájení předloňské pozice v pětistovce nejlepších univerzit v Šanghajském žebříčku ARWU (Academic Ranking of World Universities) je dalším z řady žebříčkových úspěchů. Společně s Univerzitou Karlovou je Masarykova univerzita jediným zástupcem v TOP 500 v České republice. Prestižní hodnocení je založeno na šesti ukazatelích vědeckého výkonu. Oceňuje kvalitu publikační činnosti instituce, vysoce citované vědce i získaná prestižní ocenění. Žebříček hodnotil v uplynulém roce přes 2500 institucí, které splnily kritéria pro zařazení, nicméně umístit se bylo umožněno pouze tisícovce nejlepších z 63 států.
MUNI se v ARWU poprvé objevila v roce 2017 v ranku 601.–700. Pomyslný skok o zhruba 200 příček dokázala v roce 2022 a obhájila v roce 2023. Za umístěním Masarykovy univerzity stojí výkon ve čtyřech indikátorech, a to v počtu publikací v časopisech Nature a Science, v počtu publikací indexovaných na Web of Science, vědecký výkon v přepočtu na akademického pracovníka a zástupce na seznamu vysoce citovaných výzkumníků.
Největších změn doznal v roce 2023 žebříček THE World University Rankings. Jeho metrika zahrnuje již 18 indikátorů v pěti tematických oblastech. Pět indikátorů je zcela nových, čtyři z nich inovativně hodnotí kvalitu výzkumu. Přesto je stále hodnocení z více než třetiny závislé na výsledcích průzkumu reputace. Žebříček porovnával rekordních 1904 institucí ze 108 zemí světa.
Masarykově univerzitě se v dílčím hodnocení dařilo nejlépe v oblasti vědeckého prostředí a v internacionalizaci. Meziročně si pak MUNI nejvíce polepšila ve spolupráci s průmyslem. Umístění na příčce 601.–800. opět představuje posun o 200 příček.
„Pozornost mezinárodních žebříčků se stále více stáčí k palčivým tématům dnešní doby. V posledních letech vidíme rozvoj žebříčků, které specificky hodnotí přínos vysokoškolských institucí, jejich pracovišť, studentů, ale i absolventů k naplňování závazků, které vyplynuly z Agendy 2030 a které tvoří soubor sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje OSN,“ uvedla analytička Odboru pro strategii Rektorátu Masarykovy univerzity Jitka Hyršovská.
Masarykova univerzita se aktivně zapojuje ve třech světových žebříčcích zaměřených na oblast udržitelného rozvoje, a to UI GreenMetric a QS Sustainability Rankings z portfolia Quacquarelli Symonds a THE Impact od The Higher Education. Žebříčky sledující stejné téma mají však zcela rozdílné metodologie. Společným specifikem je velké množství vstupních dat, které pro hodnocení a sestavení těchto žebříčků dodávají přímo hodnocené univerzity. A nejde jen o kvantitativní ukazatele z výročních zpráv a informačních systémů. Do hodnocení jsou zasílány i odkazy na veřejně dostupné dokumenty, vnitřní normy, příklady dobré praxe, fotodokumentace a další podklady.
V roce 2022 začala také společnost Quacquarelli Symonds vydávat nový žebříček tematicky zaměřený na trvale udržitelný rozvoj, tedy QS Sustainability Rankings. V roce 2023 se svými 53 indikátory patří k nejkomplexnějším hodnocením svého druhu. Indikátory agreguje do tří oblastí udržitelného rozvoje, což jsou vliv instituce na životní prostředí (Environmental Impact), společenský dopad (Social Impact) a udržitelná správa instituce (Governance). Ukazatele vědeckého výkonu jsou vztaženy ke konkrétním Cílům udržitelného rozvoje OSN a zahrnují též citovanost v závazných dokumentech vydávaných zákonodárci, vládními institucemi, neziskovými organizacemi a think-tanky.
Masarykova univerzita zaujala 1. místo mezi českými vysokými školami a světově se umístila na 161. příčce z 1403 hodnocených institucí v 95 zemích.
Vedle síly vědeckého výkonu vztaženého k jednotlivým Cílům udržitelného rozvoje OSN k výsledku dopomohlo i rovnoprávné a transparentní zakotvení Masarykovy univerzity, které je doloženo definovanými hodnotami a řadou vnitřních norem. MUNI tak v žebříčku QS Sustainability Rankings významně zúročila i to, že se opatření směřující k udržitelnosti a společenské odpovědnosti prolínají všemi oblastmi Strategického záměru Masarykovy univerzity na léta 2021–2028.
„Toto hodnocení je opravdu velmi komplexní. Oceňuje na jedné straně vědecký výkon univerzity například v oblasti ochrany životního prostředí či medicíny. Na straně druhé širokou paletu dalších oblastí, které dlouhé roky zlepšujeme. Například péči o studenty a zaměstnance, podporu handicapovaným, uplatnitelnost absolventů, vzdělávací aktivity pro společnost či působení naší univerzity směrem k rozvojovým zemím. To vše přispělo k naší 1. příčce v České republice,“ okomentovala ředitelka pro strategii Šárka Řehořová.
Nejlepšího umístění ve světovém srovnání v oblasti udržitelného rozvoje, 119. pozice z 1183 hodnocených institucí v 84 státech, dosáhla MUNI v roce 2023 v žebříčku UI GreenMetric, kde se také angažuje nejdéle. Žebříček hodnotí například nakládání s odpady, vodou, energiemi, sleduje prostředí a infrastrukturu univerzitního kampusu či dopravní chování studentů a zaměstnanců. Zároveň jej zajímá, nakolik jsou témata udržitelného rozvoje včleněna do oblasti vzdělávání a výzkumu.
Třetím z mezinárodních srovnávacích žebříčků k tématu trvale udržitelného rozvoje, kde se MUNI aktivně zapojuje, je THE Impact Rankings. V něm je vazba na sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) nejpřímější. Instituce se k jednotlivým cílům v hodnocení přihlašují, použité indikátory přímo sledují přínos univerzity k naplňování každého jednoho cíle (dále SDG).
V THE Impact se MUNI zapojuje od roku 2021, konkrétně v hodnocení SDG3 (Zdraví a kvalitní život), SDG4 (Kvalitní vzdělávání), SDG16 (Mír, spravedlnost a silné instituce) a SDG17 (Partnerství ke splnění cílů). Celkově se v aktuálním hodnocení umisťuje na pozici 401.–600. z 1591 hodnocených institucí ve 115 zemích. Nadprůměrného hodnocení dosahuje MUNI napříč všemi zvolenými cíli v oblasti hodnocení vědeckého výkonu. K ukazatelům v této oblasti patří například počet publikací, FWCI, CiteScore, Paper Views a další. Více než čtvrtina hodnocení v každém SDG stojí právě na těchto bibliometrických ukazatelích.
V národním srovnání se pak MUNI daří nejlépe v SDG17 (Partnerství ke splnění cílů), v němž je hodnocena nejlépe z českých vysokých škol. Vysoké skóre dosahuje díky mezinárodní a mezisektorové spolupráci včetně spolupráce s neziskovým sektorem, vzděláváním svých studentů i široké veřejnosti specificky v oblasti udržitelného rozvoje (předměty, přednášky, letní školy či osvětové aktivity) a v neposlední řadě pravidelným reportováním vlastních závazků a jejich naplňováním ve Výroční zprávě o udržitelnosti.
„Historicky nejlepší pozice napříč žebříčky, navíc v rostoucí konkurenci, jasně dokazují, že je Masarykova univerzita světově konkurenceschopná a má významný společenský dopad,“ uzavřel rektor Martin Bareš.
Masarykova univerzita jako první instituce z Česka a šestá na světě zveřejnila plán, ve kterém určuje svou vizi změn v procesech hodnocení výzkumu, výzkumných pracovníků a organizací provádějících výzkum.
Zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, jejíž přípravu řídila Rada pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity, schválil v závěru roku 2023 Akademický senát Masarykovy univerzity.
