Biolog Mráz z Ceitecu MU získal prestižní ERC grant. Zaměří se na leukémii

Velkého úspěchu se podařilo dosáhnout vědci Marku Mrázovi, který působí v Ceitecu Masarykovy univerzity. Obdržel totiž zprávu, že uspěl se svým projektem u Evropské výzkumné rady (ERC). Teprve jako třetí v Ceitecu MU a jako čtvrtý v historii Muni získal ve vědecké komunitě velmi ceněný ERC Starting Grant. Mráz a jeho tým se díky tomu budou moct v příštích letech zaměřit na intenzivní výzkum vzniku a léčby chronické lymfocytární leukémie, nejčastějšího typu leukémie u dospělých lidí.

Vědci budou díky grantu s finanční dotací 37 milionu korun po dobu pěti let zkoumat podrobnosti mechanismu, jakým onemocnění vzniká. Budou usilovat o využití poznatků o molekulových interakcích k navržení účinnější terapie a chtějí také vyvinout myší model, který poslouží jako nástroj pro testování nových léčiv. „Získané finance využijeme asi z poloviny na hrazení experimentů a materiálu a z poloviny na personální náklady členů týmu,“ sdělil Mráz.

Obdržení grantu je významným milníkem jeho vědecké kariéry, která je slibná od samého počátku. Už jako doktorský student obdržel cenu ministra školství pro výjimečné doktorandy, v roce 2014 cenu Evropské hematologické asociace a v roce 2015 cenu České onkologické společnosti za nejvýznamnější vědeckou publikaci roku. Ačkoliv je Mrázovi teprve 34 let, vede vlastní výzkumnou skupinu a má za sebou pracovní pobyty na americké Mayo Clinic a na University of California v San Diegu.

„Získání třetího ERC grantu pro Ceitec MU a pátého pro celé konsorcium Ceitec je potvrzením, že se zhodnocuje investice, která do Brna přišla. Vybudovali jsme zde z evropských zdrojů jedno z nejlépe vybavených vědeckých center v Evropě. Daří se nám také vytvářet takové pracovní prostředí, které dokáže špičkové vědce udržet,“ dodává Jiří Nantl, ředitel Ceitecu Masarykovy univerzity.

Úspěch v soutěži o ERC grant je v Česku stále ještě mimořádná událost. Evropská výzkumná rada ho v různých kategoriích uděluje od roku 2007 a čeští vědci jich za tu dobu obdrželi třicet, z toho jen dvanáct těch startovacích. Vyhovět vysokým nárokům rady je obtížný úkol. Mrázovi se to povedlo také díky absolvování speciálního univerzitního programu.

„Získání dalšího juniorského ERC grantu pro Masarykovu univerzitu je potvrzením toho, že máme dostatek mladých vynikajících vědců, kteří jsou na světové úrovni. Podobně důležité je, aby nám žádný nositel ERC neodešel jinam, jak se to mnohým středoevropským univerzitám děje. Pokud Masarykovu univerzitu nic takového nepostihne, bude to jasná indikace kvalitního výzkumného prostředí a úspěchy budou častější,“ uvedl prorektor pro výzkum Petr Dvořák. 

Marek Mráz se svým projektem získal v roce 2017 finanční podporu z interní Grantové agentury Masarykovy univerzity na podporu rizikových projektů, které mají ambici uspět v soutěži ERC. Mráz následně využil grantové podpory na Ceitecu MU při psaní žádosti, svůj návrh konzultoval se zahraniční experty z Velké Británie a Nizozemska a absolvoval tři cvičné pohovory, které simulovaly závěrečný rozhovor se členy hodnoticího panelu v Bruselu.

„Ačkoliv není možné přesně změřit dopad naší podpory na konečný výsledek, věříme, že se vynaložené úsilí vyplácí. Marek Mráz si zisk ERC grantu jako svůj cíl vytyčil již před několika lety a od té doby svému projektu věnoval mnoho času a úsilí a neváhal využívat nabízené podpory,“ popsal Roman Badík, vedoucí univerzitního odboru výzkumu, který přípravný program pro vědce žádající o ERC granty zaštiťuje.

Další cestou, jak podle Badíka lze vylepšovat kvalitu vědecké práce na univerzitě, je lákání vědců, kteří ERC grant získali jinde. To je případ odborníka na teorii grafů Daniela Kráľe, jenž začne na Muni působit od podzimu díky grantu Muni Award.

Marek Mráz je teprve čtvrtým výzkumníkem Muni, kterému se povedlo v soutěži o tuto formu financování uspět. Před ním se to podařilo v roce 2013 strukturnímu biologu Pavlu Plevkovi s projektem na studium lidských pikornavirů. O dva roky později slavil úspěch Richard Štefl, který získal grant na studium tzv. temné hmoty genomu. A v tomtéž roce ho obdržel jako první v oboru také právník David Kosař, jenž se soustřeďuje na studium soudcovské samosprávy v zemích Evropské unie.