28. 4. 2020

České děti se setkávají s kybernenávistí více než jejich vrstevníci v Evropě

Jak často děti na internetu vídají nenávistné obsahy, zkoumali členové týmu IRTIS Masarykovy univerzity a jejich kolegové z evropské sítě EU Kids Online, kteří se věnují chování dětí ve virtuálním prostoru. Výsledky výzkumu dělaného v České republice, Finsku, Flandrech, Francii, Itálii, Litvě, Norsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku ukazují, že číst a vidět na internetu nenávistné obsahy není pro děti ve věku od 11 do 17 let neobvyklé. Míra této zkušenosti se ale napříč zeměmi liší a Češi se s nimi dostávají do kontaktu nejčastěji – řeklo to 59 procent z nich.

Pro srovnání například ve druhém Polsku to uvedlo 47 procent a ve Francii jenom 21 procent dětí. Rozdíly jsou i ve frekvenci, s jakou k tomuto fenoménu dochází. V České republice nenávistné obsahy potkává denně nebo skoro každý den až šest procent dětí. Nejméně často je to v Itálii nebo na Slovensku, kde to uvedlo pouze jedno procento dotazovaných. Ve všech zemích je tato zkušenost úzce spjatá s věkem, častěji se to děje u starších dětí a adolescentů.

„Na základě našich zjištění vidíme, že se v dnešní době s kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence,“ říká psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jedna z autorek výzkumné zprávy.

Počet agresorů, kteří uvedli, že nenávistné zprávy posílali ostatním, byl menší a pohyboval se mezi jedním procentem (Itálie) a osmi procenty (Polsko, Rumunsku). V České republice nenávistné zprávy na internetu za rok poslalo pět procent dětí a adolescentů. Takovéto jednání bylo však spíše ojedinělé – že něco takového udělali jednou týdně nebo častěji, sdělilo v každé zemi méně než jedno procento dětí a adolescentů.

„Negativní dopady se však netýkají jenom jednotlivců, kteří se s nenávistnými obsahy na internetu přímo setkají, ale celé společnosti. Výzkumy ukazují, že kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám,“ podotýká další z autorek zprávy ze skupiny IRTIS Marie Bedrošová.

Pojem kybernenávist označuje nenávistné projevy na internetu a prostřednictvím komunikačních technologií, jako jsou mobilní telefony a počítače. Jsou to projevy, které šíří a ospravedlňují netoleranci a diskriminaci, napadají lidi na základě jejich skupinových charakteristik, jako je etnicita, náboženství, nebo sexualita. Celý report o fenoménu kybernenávisti, ke kterému se vyjádřilo téměř 9500 dětí z deseti zemí Evropy, je v angličtině dostupný na internetu (www.lse.ac.uk/media-and-communications/assets/documents/research/eu-kids-online/reports/euko-cyberhate-22-4-final.pdf). Výzkum je součástí projektu EU Kids Online. V jeho rámci proběhlo mezi podzimem 2017 a létem 2019 dotazníkové šetření v 19 zemích Evropy. Kompletní zpráva v angličtině je dostupná na webu týmu IRTIS Masarykovy univerzity (https://irtis.muni.cz/eukoiv).

Stáhnout článek .pdf 273 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv