29. 11. 2023

Odbory dnes zastupují hlavně dělníky a vysokoškoláky z veřejného sektoru, zjistili vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Intenzita socioekonomických protestů v České republice v posledních letech roste. Ukazují to výsledky z výzkumů a analýz, které provádějí vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Z jejich dat dále vyplývá, že podíl členů odborových organizací, které u nás dlouhodobě organizují asi polovinu veškerých socioekonomických protestů, klesl od roku 2000 o 60 %.

Podle statistik OECD klesl podíl odborově organizovaných českých zaměstnanců a zaměstnankyň z 27 % v roce 2000 na přibližně 10 % v roce 2022. Pravděpodobnost, že se člověk stane členem odborové organizace, závisí nejen na existenci takové organizace na pracovišti, ale i na osobních charakteristikách jednotlivých zaměstnanců.

„V Česku mají vyšší šanci na členství v odborech příslušníci takzvaných modrých límečků, vysokou pravděpodobnost ale vykazují i vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci,“ uvádí na základě analýzy dat z mezinárodního šetření International Social Survey Programme Tomáš Doseděl z Fakulty sociálních studií MU. Odbory jsou tak vnitřně polarizované mezi tradiční dělnické profese a intelektuály působící zejména ve veřejném sektoru, například lékaře nebo učitele. „Právě zaměstnání ve veřejném sektoru působí na pravděpodobnost členství v odborech nejsilněji,“ potvrzuje Doseděl.

Činnost odborů je často spojována mj. s veřejným ekonomickým protestem – tj. takovým druhem kolektivní mobilizace, na které jsou vznášeny sociální a ekonomické požadavky. Jak ale upozorňuje Jiří Navrátil z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, celkově jde o malý podíl všech veřejných protestních událostí. „Veškeré socioekonomické protesty mezi lety 1990 a 2022 tvořily asi pětinu všech veřejných protestů. A polovinu těchto socioekonomických protestů organizovaly odbory,“ uvedl Navrátil. Typickou formou odborových protestů jsou veřejné demonstrace, petice a spíše sporadicky stávky. Zajímavým, i když očekávaným zjištěním je, že počet socioekonomických protestů od r. 1990 neustále roste. „Dramatické výkyvy v tomto vývoji pak úzce souvisí s tím, jak ekonomickou a politickou situaci vnímá společnost – zda jako snesitelnou, nebo jako hrozbu,“ uzavírá Navrátil.

Oba vědci jsou součástí širšího týmu, který na Fakultě sociálních studií MU zkoumá problematiku socioekonomického protestu. V rámci projektu podpořeného grantovou agenturou GAČR sledují dlouhodobý vývoj protestních událostí na území České a Slovenské republiky a mimo jiné se snaží zjistit, jak se v rámci protestních událostí utvářejí koalice různých aktérů. Z jejich dat například vyplývá, že:

  • Podíl členů odborových organizací klesl od roku 2000 o 60 %.
  • Trend poklesu členů se mezi lety 2010 a 2017 zastavil a obrátil.
  • Mezi členy odborů patří asi 8 % dospělé české populace.
  • Odbory aktuálně zastupují asi 10 % zaměstnanců.
  • Větší šanci na členství v odborech mají zaměstnanci veřejného sektoru, modré límečky a vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci.
  • Intenzita socioekonomického protestu v posledních třech dekádách stále roste.
  • Odbory dlouhodobě organizují asi polovinu veškerých socioekonomických protestů.
Stáhnout článek .pdf 129 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info