15. listopadu 2016

Studenti geografie zkoumali změny v česko-rakouském pohraničí

Když se lidí v příhraniční oblasti jižní Moravy zeptáte, co se jim vybaví pod pojmem Rakousko, naprostá většina odpoví Vídeň. Následuje slovo soused a pak životní úroveň a práce. Rakušané si s Českem spojují levné nákupy, Prahu a pivo. To je jeden z výsledků šetření, které letos provedli studenti Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (PřF MU) ve spolupráci s kolegy z Vídeňské univerzity v rámci projektu Transformace pohraničí na příkladu jihomoravského-dolnorakouského regionu.

Když se lidí v příhraniční oblasti jižní Moravy zeptáte, co se jim vybaví pod pojmem Rakousko, naprostá většina odpoví Vídeň. Následuje slovo soused a pak životní úroveň a práce. Rakušané si s Českem spojují levné nákupy, Prahu a pivo. To je jeden z výsledků šetření, které letos provedli studenti Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (PřF MU) ve spolupráci s kolegy z Vídeňské univerzity v rámci projektu Transformace pohraničí na příkladu jihomoravského-dolnorakouského regionu.

Projekt podpořený bilaterálním programem AKTION Česká republika – Rakousko částkou asi 250 tisíc korun chtěl zjistit, do jaké míry využily regiony ležící v těsné blízkosti hranice nové rozvojové možnosti, které se objevily po pádu železné opony. „V pohraničí vnímáme tři hlavní mezníky vývoje, pád železné opony, vstup Česka do Evropské unie a vstup do Schengenského prostoru. Z šetření jednoznačně vyplynulo, že největší vliv měla ta první událost,“ uvedl vedoucí projektu Milan Jeřábek z Geografického ústavu PřF MU.

V rámci dotazníkového šetření se studenti ve smíšených česko-rakouských skupinách ptali obyvatel v okresech Břeclav a Znojmo a na rakouské straně v regionech Hollabrunn a Mistelbach na jejich vnímání pohraničního regionu a spolupráce se sousedy. Získali odpovědi od 312 obyvatel jižní Moravy a 446 respondentů z Dolních Rakous. Pedagogové se pak také ptali na rozvoj regionu deseti českých a deseti rakouských starostů.

Z dotazníků mimo jiné vyplynulo, že lidé na obou stranách hranice velmi kladně vnímají změny v cestovním ruchu, rozvoji infrastruktury či v komunikaci. U dalších otázek byl však postoj často rozdílný. Například problematiku dopravy hodnotí Rakušané spíše negativně, Češi naopak pozitivně a rozdílně vidí obě strany i změny v oblasti pracovního trhu.

„Relativně shodné je pak vnímání sousedů na druhé straně hranice. Češi a Rakušané se vzájemně posuzují jako přátelští, nekomplikovaní a relativně důvěrní,“ uvedl Jeřábek. Zároveň ale dodal, že Rakušané Čechy stále často vnímají jako součást východního bloku a občas pro ně nejsou rovnocennými partnery. Vidí je jako méně bohaté a méně úspěšné, než jsou sami. Výzkum také poukázal na tradiční velkou překážku, a tou je jazyková bariéra.

Na obou stranách hranice se ukázalo, že lidé nemají příliš velké znalosti o přeshraničních projektech a často se na nich nepodílejí. Velké rozdíly jsou podle výzkumníků i v přeshraničních aktivitách samotných obcí. Velmi záleží jednak na jejich velikosti a především na znalostech jazyků, které mohou spolupráci výrazně usnadnit.

Stáhnout fotky .zip 79 582 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info