Studenti geografie zkoumali změny v česko-rakouském pohraničí

Když se lidí v příhraniční oblasti jižní Moravy zeptáte, co se jim vybaví pod pojmem Rakousko, naprostá většina odpoví Vídeň. Následuje slovo soused a pak životní úroveň a práce. Rakušané si s Českem spojují levné nákupy, Prahu a pivo. To je jeden z výsledků šetření, které letos provedli studenti Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (PřF MU) ve spolupráci s kolegy z Vídeňské univerzity v rámci projektu Transformace pohraničí na příkladu jihomoravského-dolnorakouského regionu.

Projekt podpořený bilaterálním programem AKTION Česká republika – Rakousko částkou asi 250 tisíc korun chtěl zjistit, do jaké míry využily regiony ležící v těsné blízkosti hranice nové rozvojové možnosti, které se objevily po pádu železné opony. „V pohraničí vnímáme tři hlavní mezníky vývoje, pád železné opony, vstup Česka do Evropské unie a vstup do Schengenského prostoru. Z šetření jednoznačně vyplynulo, že největší vliv měla ta první událost,“ uvedl vedoucí projektu Milan Jeřábek z Geografického ústavu PřF MU.

V rámci dotazníkového šetření se studenti ve smíšených česko-rakouských skupinách ptali obyvatel v okresech Břeclav a Znojmo a na rakouské straně v regionech Hollabrunn a Mistelbach na jejich vnímání pohraničního regionu a spolupráce se sousedy. Získali odpovědi od 312 obyvatel jižní Moravy a 446 respondentů z Dolních Rakous. Pedagogové se pak také ptali na rozvoj regionu deseti českých a deseti rakouských starostů.

Z dotazníků mimo jiné vyplynulo, že lidé na obou stranách hranice velmi kladně vnímají změny v cestovním ruchu, rozvoji infrastruktury či v komunikaci. U dalších otázek byl však postoj často rozdílný. Například problematiku dopravy hodnotí Rakušané spíše negativně, Češi naopak pozitivně a rozdílně vidí obě strany i změny v oblasti pracovního trhu.

„Relativně shodné je pak vnímání sousedů na druhé straně hranice. Češi a Rakušané se vzájemně posuzují jako přátelští, nekomplikovaní a relativně důvěrní,“ uvedl Jeřábek. Zároveň ale dodal, že Rakušané Čechy stále často vnímají jako součást východního bloku a občas pro ně nejsou rovnocennými partnery. Vidí je jako méně bohaté a méně úspěšné, než jsou sami. Výzkum také poukázal na tradiční velkou překážku, a tou je jazyková bariéra.

Na obou stranách hranice se ukázalo, že lidé nemají příliš velké znalosti o přeshraničních projektech a často se na nich nepodílejí. Velké rozdíly jsou podle výzkumníků i v přeshraničních aktivitách samotných obcí. Velmi záleží jednak na jejich velikosti a především na znalostech jazyků, které mohou spolupráci výrazně usnadnit.