Informace o publikaci
Příčina, diagnostika, klasifikace defektů nosu a historie rekonstrukce nosu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Otorinolaryngologie a foniatrie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Reconstructive Surgery; Acquired nasal deformities; nasal surgery; Classification; Historical Aspects |
| Popis | Příčinou ztráty části nosu je nejčastěji onkologická resekce nebo úraz. Ostatní příčiny se vyskytují marginálně. Základem diagnostiky je přesné určení rozsahu defektu jednotlivých vrstev stěny nosu – výstelky, skeletu nosu a kožního krytu. Klasifikování defektu nosu pak předurčuje následný rozsah a operační taktiku rekonstrukce. Cílem rekonstrukce je dosáhnou dobrého funkčního a estetického výsledku. Evoluce rekonstrukce nosu sledovala 3 základní proudy – indickou plastiku z čela, italskou plastiku z paže a francouzskou techniku z tváře. Z uvedených metod se nejvíce osvědčil koncept rekonstrukce paramediánním lalokem z čela. Za zakladatele moderní rekonstrukce nosu lze považovat 3 americké chirurgy – Millarda, Burgeta a Menicka. Jejich práce z konce 20. století zásadně změnily koncept rekonstrukce nosu. |