Informace o publikaci

Kvantifikace jevů v sociálních vědách: Pozapomenuté dědictví Fergusonovy komise

Logo poskytovatele
Autoři

CÍGLER Hynek

Rok publikování 2023
Druh Vyžádané přednášky
Fakulta / Pracoviště MU

Fakulta sociálních studií

Citace
Přiložené soubory
Popis Ve válečném roce 1940 publikovala Britská společnost pro pokrok ve vědě závěrečný report tzv. Fergusonovy komise (Ferguson et al., 1940). Ta zasedala již od roku 1932 a zabývala se otázkou, jestli je možné kvantifikovat senzorické počitky – tedy jinými slovy, zda je vůbec možné měření psychických jevů. Přestože se komise shodla jen v tom, že se v žádném z ohledů neshodne, její výsledky znamenaly zcela zásadní ránu pro měření v psychologii a tedy i pro psychologii jako empirickou vědu. Šlo nicméně o jeden z klíčových impulzů pro Stevensovu (1946) reprezentační teorii měření, která je dodnes základním pilířem klasické testové teorie a tedy i drtivé většiny „kvantifikací“ v psychologii a sociálních vědách. Přestože Fergusonova komise ovlivnila psychologii na desítky let, její zjištění byla postupně zametaná pod koberec, až se dostala prakticky na propadliště dějin mimo hlavní proud současné psychologie. Její závěry jsou však stále vysoce relevantní, na čemž nic nemění ani to, že jsme nad podstatou měření v běžné praxi přestali uvažovat. Kdo by se tím taky zalamoval, když stačí sečíst položky v dotazníku či testu a hned víme, jak si klient vede. Pokud však lze pro účely praktické diagnostiky celý problém do jisté míry ignorovat, jeho řešení je naprosto nezbytné pro zkoumání psychologických konstruktů a pro rozvoj psychologie jako vědní disciplíny. To, že skóry psychologických měřicích nástrojů mají číselnou povahu a že s nimi zacházíme jako s čísly, totiž pořád ještě neznamená, že ve skutečnosti jde o čísla. Respektive: naše skóry čísly jsou i nejsou zároveň podobně. Psychologové si proto musí klást ty správné otázky: existuje latentní proměnná, kterou měříme – a potřebujeme či chceme, aby existovala? Jaká je její povaha? K čemu nám měření slouží? Do jaké míry jsou naše výsledky čísly? Kde se ta čísla vzala? Ve svém příspěvku popíšu, proč jsou závěry Fergusonovy komise stále aktuální. Zdůvodním, proč si chceme výše položené otázky stále klást, a vysvětlím, proč odpovědi neexistují. Nakonec naznačím směr, kudy se psychologie může ubírat, aby tento paradox vyřešila.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info