Masarykova univerzita je věčně mladá dáma

• 31. ledna 2009

---

Rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala si užívá vedení školy, která zažívá rozkvět. Vysoká škola slaví už devadesát let od svého vzniku, ale její rektor říká:

Brno/ Brněnská Masarykova univerzita slaví devadesát let od svého vzniku a hledá 125 tisíc svých absolventů. Do minulosti se však tolik neohlíží a užívá si přítomnosti. “Univerzita je dnes ve své nejlepší kondici,” libuje si rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Navíc si libuje, že se k nim hlásí více studentů než na pražskou Karlovu univerzitu.

• Proč jste si k oslavám devadesátého výročí Masarykovy univerzity vybrali slogan “věčně mladá dáma”?

Máto v sobě určitou logiku. Masarykova univerzita má tradici, i když je mnohem mladší než Karlova univerzita, která je nejstarší v Česku. Vždy jsme prosazovali moderní trendy a reformy. Jsme považováni za jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících univerzit ve střední a východní Evropě. Masarykova univerzita je věčně mladá dáma, protože má dynamiku a permanentní mládí v sobě. Hesel k oslavám ale máme víc. Další je třeba “Hledáme 125 000 Masaryků”, zaměřené na naše absolventy.

• Po roce 1989 se Masarykova univerzita hodně rozšířila. Ale s kolika fakultami před devadesáti lety začínala?

Měla čtyři fakulty - právnickou, lékařskou, filozofickou a přírodovědeckou. Za první republiky žádná nepřibyla. Nové fakulty potom vznikaly jen v dobách, kdy byly naše vysoké školy svobodné a mohly se rozvíjet. Krátce po druhé světové válce tak vznikla fakulta pedagogická a další vznikaly až po roce 1989. Teď máme devět fakult.

• Proč jste si pro zahájení oslavy vybrali operu Liška Bystrouška od Leoše Janáčka?

Janáček byl náš první čestný doktor a také Masarykově univerzitě odkázal autorská práva na svá díla.

• Za jakých okolností Masarykova univerzita vznikala?

Že to bylo 28. ledna 1919, není náhoda. Bylo to přesně čtvrt roku od vzniku samostatného Československa. Rozhodnutí o založení druhé české univerzity přitom nepřišlo až po vzniku republiky, ale úsilí o založení české univerzity v Brně bylo dobře patrné mnoho desetiletí předtím. Souvisí to s modernizačními a emancipačními snahami české společnosti, která si přála mít vedle pražské Karlovy univerzity ještě druhou na Moravě. Tomu se bránili rakouští Němci i vídeňské vlády. Boje za univerzitu se účastnily všechny vrstvy společnosti, přestože dříve studovala jen úzká elita. Za českou univerzitu demonstrovali i dělníci, protože si uvědomovali, že vlastní vysoké školství je pro rozvoj české společnosti rozhodující. Ještě než univerzita vznikla, měla ve svých základech lidskou oběť. Při demonstraci za zřízení naší univerzity v roce 1905 zemřel dělník František Pavlík.