Guvernér ČNB diskutoval se studenty na půdě Masarykovy univerzity

Diskusní fórum bylo rozděleno do dvou tematických bloků s názvy Příběh inflace: extrémní nejistota vs. inflační očekávání a Zodpovědné investování: kde končí dohled ČNB a začíná osobní zodpovědnost. Před zahájením programu přivítal studenty a ostatní účastníky v zaplněné aule ESF MU její děkan Jiří Špalek: „Velmi děkuji panu guvernérovi a ostatním zástupcům České národní banky, že zavítali na naši fakultu. S ČNB dlouhodobě spolupracujeme a řada našich absolventů v této bance působí. O to víc mě těší, že se tu dnes můžeme společně setkat," uvedl.

Úvodního slova se poté ujal guvernér ČNB Aleš Michl, který zdůraznil, že základní prioritou České národní banky je silná koruna. „Největší úrovně vůči euru dosáhla česká koruna v roce 2008 a od té doby trendově neposiluje," řekl Michl a vysvětlil, že k silné koruně vede více proměnných. „Koruna bude silná jen tehdy, pokud budeme mít dlouhodobě vyrovnané veřejné finance. Ovlivňuje ji tedy jak monetární politika, tak zodpovědná fiskální politika a politika dlouhodobého ekonomického růstu. Naším záměrem je mít silnou korunu, snížit inflaci a zadlužení země."

Ve svém projevu se Michl věnoval i aktuální výši úrokových sazeb. „Úrokové sazby jsou nyní na úrovni, která brzdí hospodářskou aktivitu, a v současnosti tu máme nejpřísnější měnovou politiku za posledních více než 20 let. Správná je teď podle nás stabilita úrokových sazeb,“ uvedl. „Pokud bych ale viděl, že růst množství peněz v oběhu výrazně roste, existuje velká úvěrová kreace i meziroční velké změny u hypoték a úvěrů, spotřeba domácností roste a platy se zvyšují více než produktivita práce, byl by to jednoznačně moment, kdy doporučím úrokové sazby zvyšovat,“ dodal guvernér.

Diskusní panel Příběh inflace: extrémní nejistota vs. inflační očekávání, který následoval po vystoupení Aleše Michla, otevřel Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB. Během svého vystoupení řekl, že Česká ekonomika v letošním roce čelí významným nákladovým a poptávkovým tlakům. „Mezi ty nákladové patří zejména růst cen energií a komodit a přetrvávající problémy v globálních řetězcích. V kontextu zpomalení globální ekonomky, propadu reálných příjmů domácností a zpřísňování měnové politiky česká ekonomika výrazně zpomaluje,“ uvedl Král. Studentům nastínil i prognózu vývoje inflace s tím, že by v příštím roce měla rychle klesat vlivem odeznívajících nákladových tlaků a zvýšených úrokových sazeb. „V první polovině roku 2024 se dle prognózy inflace vrátí do blízkosti 2% cíle,“ dodal.

Kromě odborníků z ČNB se debaty o inflaci zúčastnili i Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické, Radek Nešleha, jednatel společnosti Edwards s.r.o. a Atlas Copco Services s.r.o a také odborný asistent Katedry ekonomie ESF MU Jan Čapek.

Ekonomicko-správní fakulta měla své zastoupení i ve druhém diskusním bloku Zodpovědné investování: kde končí dohled ČNB a začíná osobní zodpovědnost. Kromě Michaly Moravcové, odborné asistentky Katedry financí ESF MU, v něm vystoupili Ladislav Kročák, ředitel sekce dohledu nad finančnímu trhem II ČNB a Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky. „Zejména při současné vysoké inflaci mají střadatelé snahu hledat rozličné způsoby zhodnocení svých volných peněžních prostředků. Jelikož však standardní nástroje nabízené finančními institucemi při zachování pravidel odborné péče často nepostačují k překonání vysoké inflace, spotřebitelé se někdy uchylují k alternativním investičním příležitostem a alternativním distribučním kanálům, které jsou zpravidla poměrně rizikové a zároveň skýtají jen velmi omezenou právní ochranu, což si ovšem spotřebitelé mnohdy dostatečně neuvědomují,“ upozornil Ladislav Kročák, ředitel sekce dohledu nad finančním trhem II.

Panelové debaty se zúčastnilo přes 200 posluchačů a více než další dvě stovky sledovaly souběžný on-line stream.