Informace o projektu

Primární a sekundární poruchy tvorby protilátek a složek komplementového systému

Kód projektu
MUNI/A/1206/2016
Období řešení
1/2017 - 12/2017
Investor / Programový rámec / typ projektu
Masarykova univerzita
Fakulta / Pracoviště MU
Lékařská fakulta

Poruchy tvorby protilátek a komplementového systému jsou nejčastějšími imunodeficity v bělošské populaci. Návrh navazuje na projekt MUNI/A/1183/2015 Patogeneze a léčba humorální imunodeficiencí. Je zaměřen na deficity v tvorbě protilátek a dysregulaci v komplementovém systému – jmenovitě u deficitu C1-INH – hereditárního angioedému (HAE).
V oblasti HAE budeme pokračovat ve sledování významu a rozsahu aktivace granulocytů v klidovém období i v době ataky. Dále budeme sledovat některé klinické aspekty tohoto onemocnění, zejména možnosti léčby HAE v těhotenství (Dr. R. Hakl, Dr. E. Hlaváčková).
V molekulárně-genetické části projektu budeme analyzovat 2 rodiny s klinickou diagnózou HAE, u nichž nebyla původně detekována kauzální mutace v genu SERPING1 ani v genu pro koagulační faktor XII. Zároveň budeme pokračovat v analýze oblastí genu SERPING1, které mají význam pro regulaci sestřihu mRNA a expresi C1 inhibitoru. (Mgr. T. Kováčová).
V části zabývající se protilátkovými imunodeficity plánujeme pokračovat v projektu stanovení mikrobiomu stolice u nemocných s agamoglobulinímií typu běžného variabilního imunodeficitu (CVID) a selektivního deficitu IgA (IgAD) s využitím metody next generation sequencing. Zároveň plánujeme i střevní mykobiom (složení hub) pomocí molekulárních metod – zejména metody fragmentační analýzy. Pacienti s těmito diagnózami postrádají klíčovou slizniční protilátku IgA. Absence IgA protilátek může hrát roli ve vzniku infekcí a jiných enteropatií, ke kterým jsou pacienti s CVID velmi náchylní. Zároveň u těchto pacientů předpokládáme zvýšený výskyt střevní dysmikrobie (Mgr. K. Fiedorová). V návaznosti na tuto část projektu se budeme zabývat možnostmi detekce bakterií a hub v polymikrobiálních klinických vzorcích (Mgr. Iva Kotásková).
Budeme se rovněž zabývat vlivem sekvenčních změn v genu BTK (jehož defekt způsobuje primární poruchu tvorby protilátek) na regulaci sestřihu mRNA (Mgr. K. Novanská).
Dále budou sledovány některé klinické a laboratorní aspekty sekundárního imunodeficitu, který se vyvíjí u dětských pacientů po léčbě rituximabem (Dr. E. Hlaváčková).
Jako formu výstupů předpokládáme především prezentaci na konferencích, ale též přípravu publikaci na téma komplikací HAE v těhotenství (Dr. Hakl) a o významu mutací ovlivňujících sestřih mRNA v genech způsobujících primární imunodeficience (Mgr. Kováčová).