Informace o projektu

MRI koreláty paměťových a kognitivních funkcí u zdravé populace a pacientů s neurologickým onemocněním (MRINEURO)

Kód projektu
MUNI/A/1448/2019
Období řešení
1/2020 - 12/2020
Investor / Programový rámec / typ projektu
Masarykova univerzita
Fakulta / Pracoviště MU
Lékařská fakulta

Projekt A: Kortikální excitabilita (KE) je intenzita neurální odpovědi kortikálních neuronů na stimulaci. Její zvýšená úroveň je klíčovým mechanismem v některých neurologických onemocněních, včetně epilepsie, a dle zdrojů sehrává roli i v genezi fyziologického déjà vu. Déjà vu je anomální paměťový fenomén, při kterém dochází k neadekvátnímu pocitu familiarity nově zažívané situace. Vyskytuje se u většiny zdravé populace, ale i jako doprovodný jev meziotemporální epilepsie. V těchto onemocněních dominují změny KE a strukturní změny v oblasti hipokampu. Podobný vzorec strukturních a metabolomických změn v temporálních lalocích byl v našich předešlých studiích identifikován i u zdravých osob s déjà vu. Předkládaný projekt má za úkol rozšířit poznatky o roli KE v genezi déjà vu u zdravých jedinců i epileptických pacientů v reakci na vizuální stimulaci. Získané poznatky povedou k lepšímu pochopení excitační rovnováhy u zdravých jedinců i pacientů s neurologickými onemocněními.
Projekt B: Alzheimerova nemoc (AN) je nejčastější příčina demence ve stárnoucí populaci. Mírná kognitivní porucha (MKP-AN) je časné stadium AN. Demence při AN má negativní dopad kvalitu života pacienta i pečovatele a je spojena s významným zvýšením morbidity/mortality. V projektu budeme zkoumat neurální koreláty paměťových poruch u pacientů s MKP-AN. MRI zobrazování mozku v kombinaci s neinvazivní mozkovou stimulací (NIMS) - repetitivní transkraniální magnetickou stimulací (rTMS), slouží jako další nástroj pro odhalení mechanismů kognitivních a behaviorálních symptomů. Pomocí NIMS můžeme navodit změny plasticity a funkce mozku, které mohou dále vést k léčebným účinkům na kognitivní funkce.
Projekt C: Parkinsonova nemoc (PN) je onemocnění, které souvisí primárně s úbytkem dopaminergních neuronů v substantia nigra. U více než poloviny pacientů s PN se časem rozvine mírná kognitivní porucha (MKP-PN). Tito pacienti mají vyšší riziko demence. PN je nevyléčitelná, lze ale potlačit příznaky a zpomalit její rozvoj. V současné době chybí časný specifický neurozobrazovací biomarker pro PN. Animální studie ukazují potenciál difusního kurtozního zobrazování (DKI). DKI je vhodné pro hodnocení mikrostrukturních změn, např. patologického hromadění proteinů. Nalezení specifického, časného a neinvazivního markeru PN by umožnilo včasnou diagnostiku, zahájení léčby a zlepšení kvality života pacientů.