Digitální sektor v poslední době prošel rapidním vývojem, který by se dal (do jisté míry) popsat jako ovládnutí kyberprostoru algoritmy (resp. jejich strůjci). Zároveň se internet stává životně důležitým pro stále více trhů. Evropská komise na tento posun reaguje modernizací některých svých klíčových soutěžněprávních rámců (VBER a příslušné vertikální pokyny) nebo zaváděním „zcela“ nových (Digital Markets Act, Digital Services Act) prostřednictvím kodifikace dosavadní unijní rozhodovací praxe. Snaha DG COMP přizpůsobit evropské soutěžní právo nové ekonomické realitě však ponechává mnoho nedořešeného v oblasti (moderní) výměny informací mezi podniky, která je mnohými soutěžními právníky dlouhodobě považována za příliš formalistickou a nepředvídatelnou, a proto postrádající právní jistotu jiných oblastí. Absence novelizačních tendencí je o to více zarážející i kvůli tomu, že se informace staly (s jistou mírou nadsázky) novou komoditou 21. století, přičemž mnoho trhů je neustálou výměnou informací poháněno (data driven markets) a lze očekávat, že jejich počet dále poroste. Paradigma výměny informací se výrazně posunulo a stalo se mnohem sofistikovanějším – archetyp pochybných postav vyměňujících si kufříky interních citlivých dokumentů či zakouřených hotelových místností na tajných „konferencích“ konkurentů je nahrazován automatizovanými komplexními databázemi informací, které často provozují agregátoři dat bez jakéhokoli (konkurenčního) vztahu ke svým zákazníkům, kteří informace od nich kupují, a data mohou být podnikům pravidelně poskytována v (téměř) reálném čase. Existuje několik typů informací, jejichž výměna jednoznačně spadá do „no-go zóny“, většina z nich se však stále nachází spíše v zóně šedé, kde hlavní faktor hraje to, jak moc tmavý odstín šedi soutěžní úřad zvolí. A přestože Horizontální pokyny vágně uvádějí, že výměna informací může být přínosem pro spotřebitele a přinášet různé druhy zvyšování efektivity, návod, jak těchto výhod bezpečně využít, absentuje. Podniky sou tak nuceny, aby si samy "posoudily", jak soutěžní úřad jejich případ (pravděpodobně) posoudí. V rámci projektu budu identifikovat a posuzovat slabá místa současného rámce soutěžního práva EU pro výměnu informací ve světle nových trendů a technologií. Hlavní výzkumnou otázkou tedy je, zda je současný rámec EU pro výměnu informací mezi soutěžiteli vhodný pro „Big Data“ éru.

Publikace