Zejména v multilingvistických a multietnických zemích může být jeden nebo více jazyků ústavně zvýhodněných oproti ostatním - pracovně řečeno, mohou se stát privilegovanými jazyky. Tento výzkum se zaměřuje právě na roli privilegovaných jazyků v kontextu národní a ústavní identity. Zabývá se nevyřešenou debatou o tom, zda jsou národní a ústavní identita oddělené, nebo vzájemně propojené, se zvláštním důrazem na to, jak může jazyk jako prvek národní identity fungovat i v rámci identity ústavní. Studie zahrnuje hloubkovou analýzu vybrané země - buď Severní Makedonie, Španělska, nebo Irska - s cílem prozkoumat praktické otázky spojené se začleněním privilegovaného jazyka do ústavní identity. Cílem projektu je objasnit postavení jazyka v rámci národní a ústavní identity a hledat kompromis, který by respektoval obě identity v multietnických a multilingvistických státech.

Publikace