V kontextu narůstající trestné činnosti mladých lidí se ukazuje, že současné teoretické přístupy zaměřené na rehabilitaci mladistvých s historií kriminálního jednání v ochranné výchově jsou nedostatečně účinné a nepokrývají komplexní dynamiku jejich antisociálního jednání. Změny ve společnosti, které ovlivňují hodnotové systémy, sociální vazby a institucionální rámce, ukazují na potřebu nového teoretického uchopení tohoto fenoménu.

Tento výzkum se zaměřuje na formulaci nové teorie, která umožní hlubší porozumění procesům ovlivňujícím antisociální jednání mladých lidí ve výchovných ústavem s rodičem ve vězení. V centru této teoretické koncepce stojí restorativní potenciál, který zatím není v odborné literatuře definován. Výzkum bude zkoumat, zda a jakým způsobem mohou mladí lidé rozvíjet schopnost přechodu od antisociálního jednání k sociálnímu napojení, a jaké faktory tento proces umožňují nebo naopak blokují. Tento projekt je koncipován jako základní výzkum, který využije kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod, přičemž jeho hlavním výstupem bude nově formulovaná teorie, poskytující teoretický rámec pro další zkoumání restorativního potenciálu mladistvých v ochranné výchově. Výsledky výzkumu budou sloužit jako konceptuální základ pro budoucí empirické studie a rozšíření vědeckého porozumění mechanismům proměny antisociálního chování u této specifické skupiny mladých lidí.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.